Honba za výkonem je jako porno

Ne, nedala jsem se na psaní o erotice, jen bych ráda zrekapitulovala uplynulý týden, ve kterém jsem narazila na pár faktů v oblasti postoje k marketingu. Není už žádným tajemstvím, že jsem jsem tak trochu „branding first person“. I díky pár múdrým věcem, které jsem v poslední době zaznamenala od pár múdrých ludí, jsem si potvrdila fakt, že dlouhodobá činnost má daleko vyšší míru návratnosti investic než ta krátkodobá. Jenže problém je, že to trvá dýl. A to se v dnešním světě nenosí.

Když jsem se bavila o svých pocitech z přednášky Michala Pastiera s kamarádem Tomášem, shodli jsme se na tom, že tahle část budování brandu a hlavně tak, jak to Michal ve svých firmách dělá, je na vysoké úrovni (překlad pro social media: „po pi*i). A já se ptám, proč se na to zapomíná? Nebo je to neochota utratit peníze za něco, co nemá okamžitý efekt? Když se podívám kolem sebe a odmyslím si nadnárodní korporace a globální firmy a přidám k tomu ráz Moravskoslezského kraje, co mi zbyde? Akcizice, akvizice, sales, akvizice. A já na to mám dva pohledy a to čistě ze zaujatého postoje moravskoslezské B2B marketérky.

Ten první – branding v rámci MSK. Slovo a hlavně činy upozaděné honbou za výkonem. Výkonnostní metriky a jejich „síla“ dneska proměnila smýšlení marketérů a taky agentur v porno. Jak řekl můj výše zmíněný kámoš: „Je to ako české porno – sú to rychlé prachy.“ A když je pak firma ovlivněna honbou za těmi rychlými penězy, zapomíná na svou vlastní DNA a začne hnít zevnitř. Protože ve chvíli, kdy se zapomíná na značku, není to jen o tom, že zapomínáme na ty „hezké grafické věci“, ale především na celou firemní kulturu a nakonec už nemá kdo táhnout za ten jeden společný provaz. A pokud se na chvíli zastavíme a dáme těch 60% času a peněz budování značky, vrátí se vám to a nebudou to ty rychlý prachy. A těch 40%, těch je právě pro výkonnostní marketing. Jedině takto společně to může fungovat. Nebojte se dělat dlouhodobé investice! Chvilku to bude bolet, ale budete mít lepší pocit.

Ten druhý – B2B marketing. I když nás mohou ostřílení matadoři B2B marketingu strašit, že naše pozice je být jen dobrou pravou rukou salesu, tak si myslím, že to není pravda. Ostatně není B2B jako B2B, ale přes to všechno – když děláte kvalitní oporu prodeji a zároveň se soustředíte na budování značky ve smyslu vašeho postavení na trhu, tak mi z toho vychází několik jasných plus pro vás. Jednak jste schopni flexibilně reagovat na požadavky od obchodníků a zároveň dodržujete postoje a DNA vaší firmy a stáváte se zapamatovatelnými. A budujete brand. Můžete budovat brand odborníka,lídra trhu nebo tvář globálního hráče. Skvěle to dělá např. Shopsys se svým časopisem EXEC. Ale pokud nebudete uvěřitelní, půjde to ztuha. Budete jen ti, kteří se honí za výkonem, chtějí co nejvíce prodat, jdou přes mrtvoly (rychlý prachy) a chybí jim dlouhodobá vize. Takže ano, v B2B je těžké zapojit emoce a ty hezké věci, ale já osobně si nemyslím, že to nejde. Protože i B2B jsou lidé a ti emoce potřebují.

Continue Reading

CO KAFE DOV: Ostrava na dobré cestě

Původně jsem chtěla začít zamyšlením nad ostravskou náturou. Nicméně tehle článek má být o pravém opaku, má být o místě, kde můžeme tak trochu utéct před tou šedou realitou a vytvořit něco, co bude jiné, veselé, ambiciózní. Proč?

CO KAFE Dolní Vítkovice 

Protože v téhle kavárně, restauraci, pekárně, cukrárně a pražírně zažijete pocit, že vstupujete do jiného světa. Do světa, ve kterém je na každém kroku vidět neuvěřitelná ambice a chuť na změnu. CO KAFE DOV pro mě zhmotňuje pořekadlo „Když se chce, všechno jde.“ A to už můžete ostatně vidět sami, když přicházíte. Ve staré, rozpadlé budově vedle Starých koupelen totiž dokázali vytvořit něco, co může Ostravu posunout na tu správnou cestu.

 

 

Proč vlatně tak moc tohle místo vyzdvihuju a co může znamenat? Pokud žijete v Ostravě, tak jste jistě zaznamenali ty neustálé boje o to, jestli DOV nebo centrum. Dle mého názoru je to nesmysl. Miluju DOV, ale to neznamená, že bych zanevřela na centrum. Každá z těchto dvou lokalit má své kouzlo. No a kluci a holky z CO KAFE ukázali, že Ostrava může být jeden celek a ne několik rozdělených částí. Protože tahle kávarna je nyní na 3 místech – centrum, Poruba a DOV. A? Funguje to.

 

 

A teď konkrétně. Co můžete zažít v CO KAFE DOV? Tak třeba skvělou kávu – předpokládám, že jejich vlastní, i když pražírna tady ještě není v provozu. A ke kávě? Dezert – o tom bych ani neměla psát, protože ještě teď mi tečou sliny při vzpomínce na tu vitrínu. Jsem fakt strašně ráda, že se v Ostravě daří handmade věcem a hlavně, víte kolik kuchtíků cukrářů rozjelo svůj podnik se sladkými delikatesami díky Restaurant Day Ostrava?

 

 

Gastroporno. Podniků, kde se dá v Ostravě dobře najíst je už docela dost, ale tento podnik povýšil bistro na jinou úroveň. Najdete tady kreativní jídla v tom správném množství. I pro lidi s rozhodovací paralýzou, jako mám já, to je pohoda. Vyberete a nemůžete se splést. A teď to nejvíc nejdůležitější na světě. Mají tady otevřeno CELÝ TÝDEN a hlavně!!! dělají snídaně celý den. Volejte slává a pět dní se radujte! CO KAFE DOV děkuji ti za vyřešení našeho častého problému s nedělními snídaněmi v 11:30. 🖤

 

 

No a ještě před tím, nebo potom, co se rozhodnete tohle všechno prožít jsou tady další možnosti. Nahoře nad CO KAFE DOV je nová obří trampolínárna pro děti i dospělé, hned vedle pak krutopřísný dětský koutek, ve kterém své ratolesti nemusíte i několik hodin hledat, akorát ten odchod bude horší… No a proto, že tohle bude místem, které přinese do Ostravy umění komunikovat a žít, tak věřím, že tady brzy přibude spousta různých akcí – slyšela jsem něco o józe (kéž by), letní kino (že by) a třeba i kreativní workshopy – ten zatím první bude 16. 6. s Bárou z Nikolajky na téma Krasopsaní.

Díky za to, že to děláte!

Continue Reading

Ostrava tips: Kde a jak uspokojit chutě

V Ostravě se teď toho děje tak moc, že jsem v podstatě na blog hodila docela dlouhý bobek. Nicméně protože jsou to všechno věci pozitivní, tak mám radost, že je konečně mohu sepsat. Jsou pro všechny, kteří neví co v Ostravě dělat nebo tvrdí, že není co nebo i ty, kteří chtějí a nemohou si vybrat.

#HolkyzMarketingu

Když mi asi před rokem kamarád řekl o téhle skupině, ani jsem netušila jak moc budu „interested in“ během pár měsíců. Protože se mateřská skupina na facebooku rozrostla na hooodně moc členek, začaly se formovat regionální skupiny, tak #OstravskeHolkyzMarketingu nesměly chybět. Teď jsme tady 2 ambasadorky – já a Kristýna, které se snaží trochu kultivovat prostředí marketingu a hlavně bořit mýty, že je to „pražské odvětví“. A co, že to je za skupinu? Ano, složená jen z holek a ideálně takových, které marketing dělají, chtějí dělat nebo nějak potřebují ke své práci. Zahájily jsme pravidelná setkávání, zatím 1x měsíčně. Máme za sebou povídání na téma Marketing a média s redaktorkou ČT Denisou Kotkovou a přednášku Budování brandu na sociálních sítích od Kristýny. Chceme skupinu a hlavně holky v tomhle kraji posouvat vpřed tak, abychom nabraly trochu toho sebevědomí, uměly se ocenit a ten marketing dělaly tak, jak se má.

Přidejte se do skupiny a buďte u toho s námi.

Kultura za všechny prachy

Když se řekne kultura v Ostravě, možná si každý vybaví Banik. No co taky jineho tady v tym černym městě, no ni? Opak je pravdou. Už několik let jsou stále vyprodána představení NDM a už několik let vyhrávají herci a umělci ceny Thálie. Já osobně si nejvíce ujíždím na muzikálu a baletu. Jojo, v Ostravě totiž máme fakt hezké baleťáky a dobré zpěváky :). Pro letošní sezónu doporučuji určitě Kočky a nový balet Vzlety a pády. Nemusíte tedy pochybovat o tom, že se dá v Ostravě kulturně žít. Stačí se jen zastavit a rozhlédnout.

Žiju jídlem a designem

Je to tady, vážení! Už nemusíme chodit do hospod bez nápadu a s ne úplně dobře načepovaným pivem. Během pár let v Ostravě vyroslo obrovské množství podniků, které za to vážně stojí. Pivovarské hospody rostou jako po dešti a jsou zárukou toho, že si dáte dobré pivo (to jejich). Ostravarna, Kozlovna, Radegastovna, Plzeňská tankovna… dnes už pomalu v každém městském obvodu něco. Nicméně centrum města a Poruba stále vedou, co se zajímavých konceptů týče. Spojují design a pochutnáníčko. Tak například. Porubské CoKafe má krásný jednoduchý interiér a ta zahrádka, na které se dá sedět snad ještě teď je k pohledání. Naproti tomu v centru, kde toho vzniká pořád spousta, najdete např. Hogo Fogo, které vás vtáhne do jiného světa, Pet Punk, které je velmi stylový punk. A nakonec nové Bo Bistro Store, které má díky Olív svůj design dotažený do nejmenšího detailu. A navíc v tomto podniku se dělají vernisáže a výstavy a taky zde vzniknul kreativní koutek, kde můžete vyšívat, malovat, psát… no cokoliv, po čem vaše kreativní duše touží.

Foto: Lucie Nohlová

Pánové a dámy, cvičím

Světe div se. Stalo se to! Překonala jsem svou lenost a za pár krátkých chvil jsem se stala opět členem něčeho, co vyžaduje nadměrné úsilí, spoustu pohybu a hektolitry potu. Upsala jsem se ďáb… Rajdě a vrátila se zpět do Colliery Crossfit Ostrava. No a protože pár let lenosti se projevit muselo, začala jsek zlehka. V CCFO mají totiž program On Ramp, kde vás v pohodičce naučí všechny ty cviky, které budete potřebovat, až se do toho obujete naplno. Vřele doporučuji. 5 lekcí a pak už dojdou výmluvy a vy musíte na 100% šlápnout do pedálů (ach to přirovnání, zrovna umírám na „svalovicu“ z kola). Nicméně skvělou věcí, které jsem si stihla všimnout během toho, jak mi pot kapal do očí (přeháním samozřejmě, utírám si to…) bylo, že v tomto gymu nemají sebemenší problém vést i anglicky mluvící členy. No jo jasně, říkáte si, že to je snad normální, ale věřte mi, že v Ostravě až zase tak ne. Mají tady i programy pro hendikepované nebo třeba Crossfit kids pro děti. Takže boží, CCFO pro všechny bez rozdílu a bez výmluv. Jo a Johan je princezna.

 

Foto: Colliery Crosfit Instagram

No takže teď už víte, kde se najíst, napít, zajít za kulturou mysli i těla, osobním i profesním rozvojem. I nadále budu pokračovat v tipech, co kde a jak, protože je toho opravdu mnoho!

 

Continue Reading

Jak byl svět okouzlen Ostravou

Trošku sentimentálně, ale nutně dnes potřebuju sdělit zážitky, které doprovázely závěr července 2018. Protože jsem relativně nedávno zjistila, že Ostrava bude hostit největší světovou konferenci travel bloggerů, vlogerů a markeťáků z celého světa, nemohla jsem si ji přece nechat ujít. Jednak mě zajímalo, proč si pořadatelé vybrali právě Ostravu a taky, co tady ti bloggeři a spol. vlastně budou dělat.

Nedílnou součástí TBex konference je cestování po místě, kde se zrovna pořádá. Nebyla to samozřejmě jenom Ostrava, ale také Praha (jak jinak, že jo…), Český Krumlov, Brno, no a hlavně celý Mravskoslezský kraj. S napětím jsem čelala, teď, dva týdny po TBex, co se ještě dozvím od těch, kteří ještě před odletem ze svých domovských destinací pomalu nevěděli do čeho jdou. A přišlo to. To, co jsem očekávala, to, co jsem si přála číst. Chválu! Salvu slovíček jako awesome, gorgeous, incredible, unbelievable atd. Všechny ty zážitky měli z Ostravy a okolí. Ano, nebyl to New York, nebyly to Filipíny, nebyla to Praha. Byla to Ostrava.

S notnou dávkou pýchy a hrdosti na své město, které jsem i přes všechny jeho mínusy nikdy neopustila, mi teď vrací to, co si každý hrdý Ostravák zaslouží. Pocit, že žije ve městě, které má tu svou slavnou budoucnost ještě před sebou a právě on může být u jeho zrodu. Tímto děkuji nejen těm, kteří o městě v superlativech píší, ale především těm, kteří Ostravu dělají Ostravou. Holky z Ty Identity, kluci z HogoFogo a Bistropenu, zapálení milovníci kávy z CoKafe, Davidovi z LaPeCa, že i on si vybral Ostravu a taky svému muži, který se nebál rozjet svůj životní sen právě tady, i když věděl, že lehké to nebude. Protože v Ostravě to není lehké, v Ostravě je to hlavně dobrodružství, které ale rozhodně není zadarmo. Díky tedy všem, kteří tady zůstávají, podnikají a vytváří obraz nový obraz Ostravy. Města, které už dávno není jen černé.

A co ještě jsem si odnesla z TBex konference? Neuvěřitelný pocit, který mi dodává odvahu přemýšlet o tom, že rčení „Sky is the limit“ je pravda a je jedno, kde zrovna sedíte. Jestli jste milovník hor, pláží nebo industriálu. Můžete z toho místa dělat věci tak, jak si myslíte, že to je správné. Jezděte se však inspirovat do světa, protože jen poznávání nových věcí vám dá možnost dívat se na to své město v trochu jiném měřítku.

Přeji všem, kteří se rozhodli udělat něco pro sebe i pro své město, aby jejich cesta směřovala k vysněnému cíli.

 

Continue Reading

Objevujte a potom klidně kritizujte

Tento týden byl přímo narvaný aktivitami, které jsem ani netušila, že jdou narvat do jednoho týdne. V pondělí mě čekal odjezd do Bělehradu na Company of the Year Competition a vlastně jsem ani nevědla, co od Srbska jako takového čekat. Nikdy jsem nebyla ani na dovolené v horách ani jsem neměla možnost nijak blíž tuto zemi poznat. Byla to dobrá příležitost, jak si rozšířit obzory.

Tradičně, když projíždíte Evropu, jen málo kdy se vlastně dostanete za hranice EU. Když už do Evropy, vybíráme si z pravidla jih na letní i zimní dovolenou, popřípadě sever nebo západ na další poznávačky. Nikdy bych ale nevěřila, že vycestovat ne z Evropy, ale jen z EU bude takový střet s realitou. Mnoho lidí standardně nadává na to, jak se máme špatně, pořád něco chybí, tráva je málo zelená, na cestách pořád nějaké díry a politika jako v kocourkově. Vím, je to nejspíš taková česká zábava.

Nikdy jsem si ale ani já sama pořádně neuvědomila, co to znamená žít v EU. Pořád samý Brexit, hned na to, že my zase chceme Czexit. Zajeďte si do země, která ještě v EU není a možná začnete přemýšlet jinak. To je právě to, co si ze Srbska odvážím. Jestli jsem si minule troufla tvrdit, že my v Ostravě máme pohnutou hornickou minulost, tak srbové mají svou minulost stále ještě dýchající a nezapomenutou. Taky to není tak dávno, co válka skončila. Ale když to vidíte na vlastní oči, uvědomíte si, že jen několik stovek kilometrů od vás to je úplně jiné. Neoddiskutovatelně v tom hraje velkou roli Evropská unie, jejíž peníze tečou do členských zemí proudem a taky proto tu máme tolik super věcí, na které můžeme být hrdí, a které můžeme vesele využívat a radovat se z nich. Bělehrad je bez pochyby město s krásným historickým centrem, protékají jim dvě velké řeky, ale to okolo… Je to něco, co věřím, že se v následujících letech bude měnit, ale také něco, co by měl vidět každý mladý člověk lačnící po cestovatelských zážitcích. A také všichni ti nadávači a skeptici. Rozbořené domy, jako memento ještě dnes nezapomenuté války, snaha o nápravu, která jde opravdu pomalu. Na to vše se v hojnosti rádo zapomíná, ale nemělo by.

Po Bělehradě následovala otočka o 180° při návratu domů. Město bylo ve víru barev a já pochopila, jak světovým se Ostrava stává. A oproti hlavnímu městu Srbska to nejde vůbec pomalu, ba naopak. Týden, kdy se do Ostravy sjede celý svět nejen proto, aby slyšel své oblíbené interprety, ale také proto, aby poznal město. Krásné město. I když jsem letos na Colours of Ostrava vůbec neplánovala jít, protože bych půlku stejně nestihla a George Ezru neviděla, tak při příjezdu do Ostravy jsem začala propadat panice z představy, že bych měla vynechat. Páteční dopoledne bylo ve znamení nahánění lístku. A nakonec jsem tam byla.

Ať už byl letošní ročník jakýkoliv, pochopila jsem, jak jsou barvy skutečně důležitou součástí života Ostravačky, a proto již tuto chybu neudělám. Ostrava je totiž místo, do kterého se jednou bude celý svět opravdu sjíždět. A nejen na 4 dny.

Continue Reading

5 způsobů, jak si užít léto v Ostravě

Tento týden byl pro mě týdnem plným nečekaných zážitků. A světe div se, všechny tyto zážitky se odehrávaly v Ostravě nebo okolí. Jen co se Ostrava vymanila z článků, ve kterých čtenáři neviděli nic jíného než hrůzostrašně vypadající smog, který okamžitě dehonestuje město do škatulky „tady žít rozhodně nechci“, začala ožívat. Akce, které se odehrály na jaře už bych ani nespočítala, ale jedno vím určitě. Ostrava se mění, ve všech směrech.

1. Historie Ostravy je černá, o to barevnější může být její budoucnost

Začnu trochu z opačné strany. Není to dlouho, co Česká televize představila film Dukla 61. Film popisuje tragickou událost na dole Dukla v roce 1961, při které zemřelo 108 horníků. S takto jednoduchého popisu by se mohlo zdát, že tento film bude pouze pro obyvatele našeho kraje. Opak se stal pravdou. Ani ne týden po odvysílání obou dílů se začlo o filmu mluvit jako o nejpřínosnějším, nejhodnotnějším a mnoho dalších „nej“ snímků v historii České televize. A tady je ten začátek. Historie, která bude Ostravu a okolí provázet již navždy. Neodmyslitelná provázanost industriální historie, černého uhlí, lidí, kteří si museli dobýt své místo na slunci tvrdou a mnohody životu nebezpečnou prací. Pro některé možná věci, které až moc zavánějí špínou a černotou, ale pro Ostraváky jejich hluboko vrytá historie, na kterou jsou pyšní. Je starou pravdou, že by lidé neměli zapomínat na svou minulost. Minulost, která je formovala a která novým generacím dává možnost se postavit na vlastní nohy. S tímto darem chceme my, generace v nejproduktivnějším věku pracovat a transformovat své město v takové, o kterém budeme ve světě s hrdostí mluvit.

2. Nemluvme o Ostravě jako o městě smogu

Před časem se mi ozval kamarád, úspěšný moderátor, že přijede do Ostravy na festival a potřebuje s nějakými mladými osobnostni kraje udělat rozhovor. Začala jsem tedy sypat jména a nakonec se to povedlo. Včera se natočila mini talkshow s Kubou z BeWooden a s Johanou z TyIdentity. Radost veliká, protože jsou to lidé, kteří dělají svou práci s láskou a ještě k tomu s velkou přidanou hodnotou. A ano, jsou z Ostravska. Ani výroba dřevěných produktů BeWooden, které kolují po celém světě, ani obchod s krásným designem několika desítek českých autorů není z žádného z velkoměst. A to jsou jen střípky z toho, co se začíná rodit. A protože jsem srdcař, budu vždy hledat cesty, jak o Ostravě a kraji hlásat do světa ta pozitiva.

Když mě před časem kontaktoval Alex – student z Frankfurtu nad Mohanem – nevěřícně jsem zírala na monitor. Jestli je to jako vtip nebo spam, že někdo ze světové univerzity ve Frankfurtu píše svou diplomovou práci o Dolní oblasti Vítkovice a chce po mě, abych mu pomohla najít ty vhodné adepty pro rozhovor. Takové věci se musí pomoct co říkáte? Následovalo hledání těch, kteří by k tomu měli co říct. A protože mám to štěstí, že jsem obeznámena s děním v Ostravě docela dost dobře, ať už se jedná o věci běžného života nebo ty politické, dohodila jsem Alexovi pár lidí pro rozhovor. No a aby to nebylo jednoduché, i já vám zanedlouho přinesu rozhovor s Alexem o jeho návštěvě Ostravy. Obeznámení světa se super věcma v Ostravě. Check.

3. Světe, vítej v Ostravě

A ani jsem se pořádně nestačila nadechnout a už se svět do Ostravy nahrnul. Skoro 50 000 návštěvníků v Dolních Vítkovicích tancuje, baví se a žije na hudebním festivalu. Říkáte si, že Colours of Ostrava jsou přece až třetí týden v červenci? Máte pravdu, mluvím o Beats for Love. Je až neuvěřitelné, že jedno místo dokázalo transformovat festlival, který začínal v 6 klubech na Stodolní, v něco tak obrovského. A to, že se to DOVu povede hned 2x, v to už nedoufal nikdo. A ukazuje to o Ostravě jedno. Že všichni, kteří věří, že se i s tak podceňovaného města dá dobýt svět, to opravdu dokáží. A jim za to patří velký dík! Myslíte si, že je to vše? Ani náhodou. Velice mě těší, že jsem se pro tento rok stala aktivním účastníkem transformace regionu. Takže nejen tyto malé zářezy zmiňované výše, ale spousta dalších věcí se začalo dít zároveň. No a protože máme v Ostravě odborníka na strategické plánování v podobě Dana, který už bravurně spolu s Ondrou zvládli strategický plán města, nyní se bude plánovat na kraji. Výkopem prvních snah je Brand Inovací, díky kterému se dá prostor 40 inovativním firmám z kraje, aby se prezentovali a zase posunuli o kousek dál. Protože, aby město mohlo dobře fungovat, je důležité, aby jeho obyvatelé měli dobré zázemí, práci a volnočasové vyžití.

4. Program na léto ještě zdaleka nekončí

Vypadá to, že Ostrava vyčerpala své akce až do konce roku, ale opak je pravdou. Nejsme ani v polovině července. Takž po B4L následuje již tradiční Colours of Ostrava, na kterém se letos můžete těšit na nabušený Meltingpot osobnostmi světového měřítka. A pokud budete chtít trochu změnu v náloži hudby, tak určitě zavítejte tam. Hned týden na to bude DOV hostit světovou konferenci TBex. Na 700 bloggerů, vlogerů, influencerů se sjede do Moravskoslezského kraje, aby se tady porozhlédli a naučili se něco o tomto kousku planety. No a pro nás? Nám marketérům a blogerům ukáží, jak to správně pouštět ven přes online. Myslím si, že to bude pecka!

5. Beskydy, jako tichá záchrana

No a když už budete z toho všeho vyčerpaní a budete potřebovat trochu relaxu, nasměřujte se do hor. Moravskoslezký kraj má tu výhodu, že je z každé strany obklopen horami. Ale já, jakožto zarytý Beskydy lover nyní budu lobovat za ně. Jak říká Lukáš Hejlík, je to oblast, kde se nejvíce rozjíždí kvalitní gastro. A má pravdu. Představme si ideální opočinkový den. V 9:30 vyrážíte z Ostravy směr Čeladná. Zde se zastavíte na kávičku do překrásné kavárny Kovárna a užijete si chvilku pod horami. Dále můžete pokračovat na nedalekou Čeladenku na domácí zmrzlinu od kraviček (nic pro všechny mlíko hate lidičky – nic proti, ale jsou prostě věci, kterých se nechceš vzdát, když nemusíš). Z Čeladné je prakticky možnost se dostat na jekékoliv krásné místo v horách pro procházku malou i velkou. No a pokud vám vyhládne, doporučuji kvalitní kuchyni na Penzionu Jurášek nebo v Rekovicích. (O Rekovicích chystám za nedlouho článek). Kolem Rekovic je ideální prostředí pro klidnou poobědovou prochajdu. V Beskydech pak můžete vyrazit třeba do Frenštátu pod Radhoštěm nebo třeba do Rožnova pod Radhoštěm. Samozřejmě, že Beskydy nejsou hory jen o těch pár místech. Ale pro začátek to stačí. A protože jsem Vendelína a chci objevovat Moravskoslezsko nejen pro sebe, ale pro celý svět, máte se na co těšit!

Continue Reading

Co můžete udělat pro to, abyste se hnuli z místa

„Docela často se v Ostravě konají akce, na které stojí za to jít.“ Tohle je věta, kterou si chci zapamatovat až do doby než nabyde 100% platnosti. Teď jsme totiž na začátku, začátku něčo, co by se dalo nazvat postupnou transformací města, které bylo zahaleno 50 odstíny šedi a nyní získává i další barvy.

Stává se vám taky někdy, že je den, ve kterém se stávají až příhodně podobné věci a vás to pak nutí přemýšlet nad tím, jakéže poselství jste si z toho dne měli odnést? Když jsem dnes zapla sociální sítě s tím a jako klasicky projížděla svou zeď s tím, že se dozvím zase pár možná užitečných, ale taky spoustu neužitečných věcí, vyskočilo na mě cosi. Cosi, co jsem už dlouho očekávala. Video, které nechali vytvořit mí kamarádi, kteří se značnou mírou podílejí na tom, aby se Ostrava stala ne dobrým, ale skvělým místem pro život. Video je imageové, možná naivní, možná s přehnaným očekáváním. Ale jaký by byl obrázek Ostravy za 10 nebo 20 let, kdybychom my tady a teď neměli přehnaná očekávání? Toto video ve mne probudilo jakousi naději, že i přes ta kila uhlí, která si neseme na bedrech, se započala změna.

S tou myšlenkou a možná i trochu nadějí jsem vcházela dnes do Hubu. Konala se tam akce MarketinOn. Přiznám se, že ne ani pro samotnou akci, ale spíše pro charakter, který mělo toto vydání, jsem byla plna očekávání. Jednak se jednalo o čistě řečnicky ženskou akci a také proto, že se dozvím zase kousek více o tolik diskutované skupině #HolkyzMarketingu. Skupině, na kterou mě přivedl paradoxně můj kamarád, kluk, s tím, že se tam děje něco, co nemá obdoby. Nějaký pátek jsem aktivním členem této skupiny a mohu říct, že je inspirativní. Bude ale i Pavlína, zakladatelka, ta osoba, o které mluví celý marketinový svět, opravdu ta, za kterou stojí stát? Možná to zní hloupě, ale zkrátka jsem chtěla poznat člověka na tolik silného, který přes všechny životní překážky dokázal spojit všechny ty, které třeba do teď nebylo slyšet.

Za dnešním dnem si můžu s klidným svědomím dát otazník. Otazník, který doufám v průběhu té cesty proměním na vykřičník (tedy tři samozřejmě :)). Pavlína mi dala šanci věřit, že existuje někdo, ať už jedinec nebo skupina, která věří, že skvělí a schopní lidé jsou i jinde než jenom v Praze. Že velké a možná i největší akce se mohou konat třeba ve městě s tolika otazníky a vykřičníky jako je Ostrava. Možná celá ta věc, jak se dneska odehrála byla mou startovací metou pro to, abych se stala staronovou osobností. Osobností, která bude mít špetku odvahy a nadšení jako před léty, ale která zároveň dokáže naslouchat a zúročit všechny ty roky praxe, které si vybraly nemalou daň.

Tak tedy Ostravo, mé já, buď silnou a statečnou a společně to zvládneme. Nemám pravdu?

A co můžete tedy udělat pro to, abyste se hnuli z místa? Zkuste sledovat příležitosti kolem, někdy se vám samy nabídnou :).

Continue Reading

Gastromágové z celé republiky se sjeli do Ostravy

Garden Food Festival na Moravě není žádnou novinkou. Letos se jeho první díl konal v Ostravě, již tradičně v Dolní oblasti Vítkovice. Do industriálního srdce města se sjely kuchařské špičky z celé republiky. Nechyběli ani lokální výrobci, které můžete často vidět na akcích jako Jeden svět Ostrava nebo Patrioti MSK. Zajímavým zpestřením letošního roku byl pak například vítěž loňské série Master chef nebo držitelé zlatého ocenění The World Hot Sauce Awards za svou BBQ omáčku.

„Po loňském ročníku, kdy v Ostravě i skoro ve všech ostatních městech pršelo, jsme si toto počasí zasloužili. Dnešek je přímo stvořený pro dobrou náladu s výborným jídlem a pitím,“ zhodnotila má kamarádka a gastrokrálovna Jitřenka, jedna z organizátorek festivalu. A měla pravdu. Když jsem dnes ráno vyrážela na festival, bylo pod mrakem. Říkala jsem si, že se zdržíme tak hoďku a určitě nám 20 grešlí bude stačit. No nic, nakonec padlo asi 70 grešlí a my odcházeli z prosluněného DOVu s obrovským „foodporn“ úsměvem.

Na akcích tohoto typu, ať už je to Garden Food, Restaurant Day nebo Ochutnáváme svět, mě nejvíce baví pozorovat nadšené kuchaře, kuchtíky a výrobce všech těch skvělých produktů, kteří to dělaji opravdu s láskou a oddaností ke své práci. Mají skvělou náladu, jsou ochotní, pokorní a rádi se s vámi podělí o svůj příběh. Člověk by si až pomyslel, že to v České „věčně naštvané“ republice není možné. Ale vážení přátelé, časy se mění a tito lidé jsou toho důkazem. A my, kteří tuto dobrou náladu ve všech jejich podobách konzumujeme, jsme šťastni.

Jedna velká škoda je, že člověk není za ten den schopen vyzkoušet všechno. Na to bychom potřebovali nejspíš 10 žaludků a 4 životy. Vybírala jsem si částečně podle kuchařů a restaurací, které znám, ale neměla jsem je šanci je zatím ochutnat a pak taky podle Jitřenčiných tipů, které nikdy nezklamou.

Foto: Roman Vlachynský

Kim(chi)

Tento koncept, jehož autorkou je paní Kim už nějaký ten pátek funguje v Praze. A protože paní Kim už několikrát zavítala na Moravu, konkrétně do našeho oblíbeného Mlýna vodníka Slámy, víme, že i tohle Kim(chi) bude stát za to. Tato restaurace nahradila jinou korejskou ve Frýdku – Místku a brzy se zde máte na co těšit. Paní Kim, která frýdeckou Kim(chi) vložila do rukou budovatele úspěšných projektů, našeho kamaráda Jakuba, určitě vsadila na dobrou kartu. Já jsem navíc ráda, že nejen v Ostravě, ale v celém Moravskoslezském kraji se gastronomie posouvá vpřed, skoro až na druhý konec světa :).

Co jsme ochutnali: Kim(chi) burger, Vepřová žebra, Kachní prso s hráškovým pyré a sušené kalamáry

Foie Gras Filipa Töpfera

Naše první kroky směřovali právě k Filipovi. Konstantin se s Filipem potkal v rámci Karnevalu chutí před 14 dny a básnil o jeho Foie Gras tak, že nám to nedalo a museli jsme ochutnat. Musím přiznat, že náš plán byl pouze ochutnat, ale Filip je tak dobrý obchodník, že jsme nakonec skončili s celým piknikovým plátíčkem a Foie Gras s jablky a cibulkou navíc. Potom, co jsem snědla první sousto, jsem pocítila, jak se u nás říká „Něbo v gembě“. Díky, Filipe!

Co jsme ochutnali: Piknikové plátíčko (rillete, paštika, parfait, prosciutto a kobliha), Foie Gras s jablky a cibulkou.

Foto: Roman Vlachynský

Master Chef Jiří Halamka

Mít na takovém festivalu kámošku, která se fakt vyzná je dost výhoda. Tentokrát jsme Jitřenku s jejími tipy poslechli a zavítali k Jirkovi Halamkovi, který loni vyhrál soutěž Master Chef. Musím přiznat, že je to kousek a ještě k tomu působí strašně skromně. 🙂 I přesto, že se u něj stála obrovská řada na obří hamburgery, my směřovali k lilkům. Jednoduchá věc, kterou, když správně zkombinujete, tak je z toho „něbo v gembě“ číslo 2.

Co jsme ochutnali: Rolované lilky s ricottou s pestem, tomatovou omáčkou a parmezánem.

Degustatio Argentina Catering

Argentinka Vanina a její Degustatio se pro mě stali takovým luxusním symbolem všech ostravských food festivalů, které jsem navštívila. Poprvé jsem se s ní potkala, když jsme v rámci Jednoho světa Ostrava pořádali festival Ochutnáváme svět. Byla to láska na první hlt. Tentokrát podávali už z dálky vonící argentinské hovězí. Stála se zde celofestivalová fronta už od doby, co jsme překročili práh Dolní oblasti. Takové kvalitní a dobře udělané masíčko… (slint).

Co jsme ochutnali: Argentinské hovězí na topince s omáčkou, cibulkou (bohužel si to úplně přesně nepamatuju, můj mozek byl v masovém oparu 🙂 ).

Lobster Olomouc

Po vydařených hodech u Filipa jsem měla potřebu zakončit je něčím lahodným k pití. Lobster z Olomouce uváděl Prosecco na nepřehlédnutelné tabuli v designovém stánku, ideální kombinace. Když jsem ale chvilku čekala na svou skleničku, zahlédla jsem Lobster Nanuk. Představte si bílé Magnum, které před vámi namočí do rozpuštěné čokolády a hned pak do naletých ořechů. Pohled pro bohy. Poté, co jsme však po několikáte obešli areál se už bohužel tento skvost nevlez ani do mého dezertního žaludku :(.

My Chilli

„Dobrý den, my jsme si přišli pro vaši výherní barbecue omáčku“, vychrlila jsem ze sebe nadšením. Jsem přece jenom marketér, tak dokážu ocenit, když někdo obdrží nálepku 1st place. A dokonce, když kluci z Brna dokážou porazit v BBQ i takové mistry, jako Amerika bezesporu má. Kluci gratuluji! Omáčka byl hned večer otestována na chatě a mohu říct, že i někteří odpůrci barbecue se olizovali až za ušima.

Co jsme ochutnali: Barbeque Sauce With Dried Tomatoes

 

Trubička od Svatého kopečka

Sympatický mladý muž stojící u maličkého stánku, ve kterém jsou jen dvě věci. Trubičky a rebarborový koláč. Už jsme s mamkou byly ve fázi, kdy jsme opravdu hledaly sladkou tečku (tedy první tečku za prvním kolem) a taková malá trubička napůl, je přece ideální. Sice jsem po cestě stihla odpozorovat, několik lidí nesoucí krabici plnou trubiček, ale říkala jsem si, že ochutnat bude stačit. Stačilo. Zhruba tak na 5 vteřin než se čerstvá, křehká a na jazyku rozplývající se trubička úplně rozpustila v puse. Chtěla bych vám vyprávět o tom, co jsem zažila, když jsem trubičku jedla, ale ani čeština na tohle nestačí, to musíte prostě ochutnat. Z festivalu jsme ocházeli s dalšimi sedmi trubičkami…

Co jsme ochutnali: Tu nejlepší trubičku na světě!!!

Byl to záhul, co říkáte? Nakonec jsme vydrželi na Garden food festivalu asi 4 hodiny. Mimo dobře zvolené jídlo, jsme také dodržovali pitný režim. Mamka tradičně u piva, ale zato neradiční medovo-ořechové 11° z Pivovárku Morava a já si po dobré sklenici Prosecca dopřála, již tradičně, skvělou limonádu s fialkovým sirupem od Oktaríny. Terka to dělá fakt dobře!

Krátké doporučení: Pokud jste milovníci grilování a letních oddechových aktivit, určitě si dopřejte specialitu v podobě luxusní BBQ omáčky od MyChilli. Abyste měli k čemu ji dát, využijte skvělého masa od Stračeny nebo Bobra a pro osvěžení si namícháte jakýkoliv drink, alko i nealko z široké nabídky sirupů od Oktaríny. Léto letos začalo už v dubnu, tak proč se pořádně nevyzbrojit. 🙂

Continue Reading

Láska na první kousnutí: BistrOpen

Už nějakou dobu se chystám napsat článek o BistrOpenu. No, vlastně se chytám psát článek o více podnicích. Protože od té doby, co jsem začala randit se svým milým, tak dost papkáme, ostatně jak to mezi páry vždycky bývá a rádi si zajedeme za dobrým jídlem. BistrOpen je ale trošičku jiný příběh než ty ostatní.

Protože se tento podnik nachází v lokalitě hornického areálu Landek, kousíček za Ostravou, nemá tam člověk jen tak cestu, že by na něj natrefil. Nicméně, protože jsem teď hodně plánovala svatbu a bavila se o ní s Peťou Koudelou z DOVu, tak ten mě několikrát za sebou doslova vyháněl do BistrOpenu. Věděla jsem, že svatbu chci v DOVu, ale okolnosti mě odvály právě na Landek. Když jsme se s Danem Hladkým, jedním z majitelů bistra potkali a on nás provedl prostorem, kde smrtelníkova noha (zatím) jen tak nevkročí, popisoval jejich záměry a zakončil to větou „V tomhle má prsty pan Pleskot,“ bylo vymalováno. Párty bude v BistrOpenu.

Jídlo. To bylo další obrovské téma, které ovšem odpadlo v momentě, kdy jsme se rozhodli pro BistrOpen. Nicméně, člověk potřebuje ochutnat to, co by se na jeho svatbě mělo servírovat. Přesněji, by měl ochutnat jak se v daném podniku vaří. Tak jsme se do toho pustili. Specialitou BistrOpenu jsou burgery. Já si dala miniburger s hranolkama. A protože byla zima, překvapeně jsme hleděli, když jsme v burgeru našli kyselé zelí. Domácí nakládané zelí. Nebe v hubě. Nekecám. V životě jsem nejedla lepší burger.

Od té doby jsme v bistru byli již několikrát i s velkou partou lidí, kdy nám David Holaň skvěle naservíroval ústřice, dali jsme si výborné víno a speciality z Valentýnského menu. Všechno bylo perfektní a fotky vám napoví jak moc. Jen co je prohlédnete, utřete slinu a vyražte směr Landek. Třeba i na kole! Dobrou chuť.

 

Continue Reading

Útrapy nevěsty 3: Vybírejte podle sebe

Strašně mě mrzí, že nestíhám psát s takovou frekvencí, jakou bych chtěla. Když jsem dneska zabrouzdala na blog a všimla si data posledního článku, tak se nedá svítit. A píšu. Za poslední měsíc se toho odehrálo docela dost z příprav na svatbu a taky se mě dost kamarádek ptalo na radu či kontakt. Jsem vlastně ráda, tak trošku to byl i cíl tady tohoto seriálu.

  1. Radnice. Tuhle záležitost jsem chtěla odkládat na dobu „Až to bude nezbytně nutné“. Nicméně pak se mi ozvala Míša, která se vdává o 3 měsíce dříve, že jede na matriku, ať jedu s ní. Takže jsem to vzala tzv. při jednom. A světe div se. Všechny moje strachy o tom, že mi nedovolí příjmení tak jak chci, že bude milion problémů atd. se rozplynuly v momentě, kdy paní řekla: „My na ten den máme neplánován CELOradniční zájezd“. Z jejího výrazu ve tváři jsem odhadla, že jsem se musela tvářit jak čerstvě vyoraná myš. Tohle jsem nepochopila. Takže v „moje“ datum jede celá radnice na zájezd. Čekala jsem všechno, ale tohle fakt ne. Takže má rada zní, nevěsty, pokud nemáte tak striktně dané datum jako já, jděte nejdříve na radnici a zjistěte na čem jste.
  2. Květiny – ani na ty není brzo. Nicméně já si nějak pořád nemůžu vybrat. Mám osvěčenou floristku, která ale váže moc klasicky a to asi nechci. Pak je tady šance v podobě Kvítí z lesa nebo Kytky od potoka. Všechno ale strašně z ruky.
  3. Koordinátorka – poslední dobou jsem se setkala se spoustou z nich. Paradoxně ani ne kvůli svatby, ale na různých jiných akcích (asi osud). Já osobně tedy asi jejich služby úplně nevyužiji, nicméně mě velmi oslovily zejména ty, u kterých nenajdete organzu všude a třpytky. A dělají to tak nějak jinak, pinterestově. Doporučuji vám tedy Wedtime a Láskočas.
  4. Fotograf – zde se moc omlouvám, jelikož je to asi jedna z položek, která si žádá být na seznamu mezi prvníma. Tak nějak jsem na to zapoměla. Možná i proto, že to byla opravdu ta jedna z prvních věcí, co jsem udělala. Zde bych mohla dát spoustu tipů, nicméně fotografů, kteří fotí svatby je spousta a myslím si, že si každý musí vybrat podle svého gusta.
  5. Družičky – pomalu jsem začala řešit taky šaty pro družičky. Nebyl to ani záměr, ale jednou jsem tak šla po Kuřím rynku a vidím nový obchod s látkami. Tak jsem tam vešla, dala se s milou paní do řeči a už to bylo. Dostala jsem kontakt na šikovnou švadlenku Janu, kterou jsem shodou okolností dostala doporučenou také od kamarádky. Ostrava je malá. Takže pokud jste z Ostravy a máte cestu do centra, určitě se do šmrncovní.cz stavte.

Continue Reading