CO KAFE DOV: Ostrava na dobré cestě

Původně jsem chtěla začít zamyšlením nad ostravskou náturou. Nicméně tehle článek má být o pravém opaku, má být o místě, kde můžeme tak trochu utéct před tou šedou realitou a vytvořit něco, co bude jiné, veselé, ambiciózní. Proč?

CO KAFE Dolní Vítkovice 

Protože v téhle kavárně, restauraci, pekárně, cukrárně a pražírně zažijete pocit, že vstupujete do jiného světa. Do světa, ve kterém je na každém kroku vidět neuvěřitelná ambice a chuť na změnu. CO KAFE DOV pro mě zhmotňuje pořekadlo „Když se chce, všechno jde.“ A to už můžete ostatně vidět sami, když přicházíte. Ve staré, rozpadlé budově vedle Starých koupelen totiž dokázali vytvořit něco, co může Ostravu posunout na tu správnou cestu.

 

 

Proč vlatně tak moc tohle místo vyzdvihuju a co může znamenat? Pokud žijete v Ostravě, tak jste jistě zaznamenali ty neustálé boje o to, jestli DOV nebo centrum. Dle mého názoru je to nesmysl. Miluju DOV, ale to neznamená, že bych zanevřela na centrum. Každá z těchto dvou lokalit má své kouzlo. No a kluci a holky z CO KAFE ukázali, že Ostrava může být jeden celek a ne několik rozdělených částí. Protože tahle kávarna je nyní na 3 místech – centrum, Poruba a DOV. A? Funguje to.

 

 

A teď konkrétně. Co můžete zažít v CO KAFE DOV? Tak třeba skvělou kávu – předpokládám, že jejich vlastní, i když pražírna tady ještě není v provozu. A ke kávě? Dezert – o tom bych ani neměla psát, protože ještě teď mi tečou sliny při vzpomínce na tu vitrínu. Jsem fakt strašně ráda, že se v Ostravě daří handmade věcem a hlavně, víte kolik kuchtíků cukrářů rozjelo svůj podnik se sladkými delikatesami díky Restaurant Day Ostrava?

 

 

Gastroporno. Podniků, kde se dá v Ostravě dobře najíst je už docela dost, ale tento podnik povýšil bistro na jinou úroveň. Najdete tady kreativní jídla v tom správném množství. I pro lidi s rozhodovací paralýzou, jako mám já, to je pohoda. Vyberete a nemůžete se splést. A teď to nejvíc nejdůležitější na světě. Mají tady otevřeno CELÝ TÝDEN a hlavně!!! dělají snídaně celý den. Volejte slává a pět dní se radujte! CO KAFE DOV děkuji ti za vyřešení našeho častého problému s nedělními snídaněmi v 11:30. 🖤

 

 

No a ještě před tím, nebo potom, co se rozhodnete tohle všechno prožít jsou tady další možnosti. Nahoře nad CO KAFE DOV je nová obří trampolínárna pro děti i dospělé, hned vedle pak krutopřísný dětský koutek, ve kterém své ratolesti nemusíte i několik hodin hledat, akorát ten odchod bude horší… No a proto, že tohle bude místem, které přinese do Ostravy umění komunikovat a žít, tak věřím, že tady brzy přibude spousta různých akcí – slyšela jsem něco o józe (kéž by), letní kino (že by) a třeba i kreativní workshopy – ten zatím první bude 16. 6. s Bárou z Nikolajky na téma Krasopsaní.

Díky za to, že to děláte!

Continue Reading

Ostrava tips: Kde a jak uspokojit chutě

V Ostravě se teď toho děje tak moc, že jsem v podstatě na blog hodila docela dlouhý bobek. Nicméně protože jsou to všechno věci pozitivní, tak mám radost, že je konečně mohu sepsat. Jsou pro všechny, kteří neví co v Ostravě dělat nebo tvrdí, že není co nebo i ty, kteří chtějí a nemohou si vybrat.

#HolkyzMarketingu

Když mi asi před rokem kamarád řekl o téhle skupině, ani jsem netušila jak moc budu „interested in“ během pár měsíců. Protože se mateřská skupina na facebooku rozrostla na hooodně moc členek, začaly se formovat regionální skupiny, tak #OstravskeHolkyzMarketingu nesměly chybět. Teď jsme tady 2 ambasadorky – já a Kristýna, které se snaží trochu kultivovat prostředí marketingu a hlavně bořit mýty, že je to „pražské odvětví“. A co, že to je za skupinu? Ano, složená jen z holek a ideálně takových, které marketing dělají, chtějí dělat nebo nějak potřebují ke své práci. Zahájily jsme pravidelná setkávání, zatím 1x měsíčně. Máme za sebou povídání na téma Marketing a média s redaktorkou ČT Denisou Kotkovou a přednášku Budování brandu na sociálních sítích od Kristýny. Chceme skupinu a hlavně holky v tomhle kraji posouvat vpřed tak, abychom nabraly trochu toho sebevědomí, uměly se ocenit a ten marketing dělaly tak, jak se má.

Přidejte se do skupiny a buďte u toho s námi.

Kultura za všechny prachy

Když se řekne kultura v Ostravě, možná si každý vybaví Banik. No co taky jineho tady v tym černym městě, no ni? Opak je pravdou. Už několik let jsou stále vyprodána představení NDM a už několik let vyhrávají herci a umělci ceny Thálie. Já osobně si nejvíce ujíždím na muzikálu a baletu. Jojo, v Ostravě totiž máme fakt hezké baleťáky a dobré zpěváky :). Pro letošní sezónu doporučuji určitě Kočky a nový balet Vzlety a pády. Nemusíte tedy pochybovat o tom, že se dá v Ostravě kulturně žít. Stačí se jen zastavit a rozhlédnout.

Žiju jídlem a designem

Je to tady, vážení! Už nemusíme chodit do hospod bez nápadu a s ne úplně dobře načepovaným pivem. Během pár let v Ostravě vyroslo obrovské množství podniků, které za to vážně stojí. Pivovarské hospody rostou jako po dešti a jsou zárukou toho, že si dáte dobré pivo (to jejich). Ostravarna, Kozlovna, Radegastovna, Plzeňská tankovna… dnes už pomalu v každém městském obvodu něco. Nicméně centrum města a Poruba stále vedou, co se zajímavých konceptů týče. Spojují design a pochutnáníčko. Tak například. Porubské CoKafe má krásný jednoduchý interiér a ta zahrádka, na které se dá sedět snad ještě teď je k pohledání. Naproti tomu v centru, kde toho vzniká pořád spousta, najdete např. Hogo Fogo, které vás vtáhne do jiného světa, Pet Punk, které je velmi stylový punk. A nakonec nové Bo Bistro Store, které má díky Olív svůj design dotažený do nejmenšího detailu. A navíc v tomto podniku se dělají vernisáže a výstavy a taky zde vzniknul kreativní koutek, kde můžete vyšívat, malovat, psát… no cokoliv, po čem vaše kreativní duše touží.

Foto: Lucie Nohlová

Pánové a dámy, cvičím

Světe div se. Stalo se to! Překonala jsem svou lenost a za pár krátkých chvil jsem se stala opět členem něčeho, co vyžaduje nadměrné úsilí, spoustu pohybu a hektolitry potu. Upsala jsem se ďáb… Rajdě a vrátila se zpět do Colliery Crossfit Ostrava. No a protože pár let lenosti se projevit muselo, začala jsek zlehka. V CCFO mají totiž program On Ramp, kde vás v pohodičce naučí všechny ty cviky, které budete potřebovat, až se do toho obujete naplno. Vřele doporučuji. 5 lekcí a pak už dojdou výmluvy a vy musíte na 100% šlápnout do pedálů (ach to přirovnání, zrovna umírám na „svalovicu“ z kola). Nicméně skvělou věcí, které jsem si stihla všimnout během toho, jak mi pot kapal do očí (přeháním samozřejmě, utírám si to…) bylo, že v tomto gymu nemají sebemenší problém vést i anglicky mluvící členy. No jo jasně, říkáte si, že to je snad normální, ale věřte mi, že v Ostravě až zase tak ne. Mají tady i programy pro hendikepované nebo třeba Crossfit kids pro děti. Takže boží, CCFO pro všechny bez rozdílu a bez výmluv. Jo a Johan je princezna.

 

Foto: Colliery Crosfit Instagram

No takže teď už víte, kde se najíst, napít, zajít za kulturou mysli i těla, osobním i profesním rozvojem. I nadále budu pokračovat v tipech, co kde a jak, protože je toho opravdu mnoho!

 

Continue Reading

5 způsobů, jak si užít léto v Ostravě

Tento týden byl pro mě týdnem plným nečekaných zážitků. A světe div se, všechny tyto zážitky se odehrávaly v Ostravě nebo okolí. Jen co se Ostrava vymanila z článků, ve kterých čtenáři neviděli nic jíného než hrůzostrašně vypadající smog, který okamžitě dehonestuje město do škatulky „tady žít rozhodně nechci“, začala ožívat. Akce, které se odehrály na jaře už bych ani nespočítala, ale jedno vím určitě. Ostrava se mění, ve všech směrech.

1. Historie Ostravy je černá, o to barevnější může být její budoucnost

Začnu trochu z opačné strany. Není to dlouho, co Česká televize představila film Dukla 61. Film popisuje tragickou událost na dole Dukla v roce 1961, při které zemřelo 108 horníků. S takto jednoduchého popisu by se mohlo zdát, že tento film bude pouze pro obyvatele našeho kraje. Opak se stal pravdou. Ani ne týden po odvysílání obou dílů se začlo o filmu mluvit jako o nejpřínosnějším, nejhodnotnějším a mnoho dalších „nej“ snímků v historii České televize. A tady je ten začátek. Historie, která bude Ostravu a okolí provázet již navždy. Neodmyslitelná provázanost industriální historie, černého uhlí, lidí, kteří si museli dobýt své místo na slunci tvrdou a mnohody životu nebezpečnou prací. Pro některé možná věci, které až moc zavánějí špínou a černotou, ale pro Ostraváky jejich hluboko vrytá historie, na kterou jsou pyšní. Je starou pravdou, že by lidé neměli zapomínat na svou minulost. Minulost, která je formovala a která novým generacím dává možnost se postavit na vlastní nohy. S tímto darem chceme my, generace v nejproduktivnějším věku pracovat a transformovat své město v takové, o kterém budeme ve světě s hrdostí mluvit.

2. Nemluvme o Ostravě jako o městě smogu

Před časem se mi ozval kamarád, úspěšný moderátor, že přijede do Ostravy na festival a potřebuje s nějakými mladými osobnostni kraje udělat rozhovor. Začala jsem tedy sypat jména a nakonec se to povedlo. Včera se natočila mini talkshow s Kubou z BeWooden a s Johanou z TyIdentity. Radost veliká, protože jsou to lidé, kteří dělají svou práci s láskou a ještě k tomu s velkou přidanou hodnotou. A ano, jsou z Ostravska. Ani výroba dřevěných produktů BeWooden, které kolují po celém světě, ani obchod s krásným designem několika desítek českých autorů není z žádného z velkoměst. A to jsou jen střípky z toho, co se začíná rodit. A protože jsem srdcař, budu vždy hledat cesty, jak o Ostravě a kraji hlásat do světa ta pozitiva.

Když mě před časem kontaktoval Alex – student z Frankfurtu nad Mohanem – nevěřícně jsem zírala na monitor. Jestli je to jako vtip nebo spam, že někdo ze světové univerzity ve Frankfurtu píše svou diplomovou práci o Dolní oblasti Vítkovice a chce po mě, abych mu pomohla najít ty vhodné adepty pro rozhovor. Takové věci se musí pomoct co říkáte? Následovalo hledání těch, kteří by k tomu měli co říct. A protože mám to štěstí, že jsem obeznámena s děním v Ostravě docela dost dobře, ať už se jedná o věci běžného života nebo ty politické, dohodila jsem Alexovi pár lidí pro rozhovor. No a aby to nebylo jednoduché, i já vám zanedlouho přinesu rozhovor s Alexem o jeho návštěvě Ostravy. Obeznámení světa se super věcma v Ostravě. Check.

3. Světe, vítej v Ostravě

A ani jsem se pořádně nestačila nadechnout a už se svět do Ostravy nahrnul. Skoro 50 000 návštěvníků v Dolních Vítkovicích tancuje, baví se a žije na hudebním festivalu. Říkáte si, že Colours of Ostrava jsou přece až třetí týden v červenci? Máte pravdu, mluvím o Beats for Love. Je až neuvěřitelné, že jedno místo dokázalo transformovat festlival, který začínal v 6 klubech na Stodolní, v něco tak obrovského. A to, že se to DOVu povede hned 2x, v to už nedoufal nikdo. A ukazuje to o Ostravě jedno. Že všichni, kteří věří, že se i s tak podceňovaného města dá dobýt svět, to opravdu dokáží. A jim za to patří velký dík! Myslíte si, že je to vše? Ani náhodou. Velice mě těší, že jsem se pro tento rok stala aktivním účastníkem transformace regionu. Takže nejen tyto malé zářezy zmiňované výše, ale spousta dalších věcí se začalo dít zároveň. No a protože máme v Ostravě odborníka na strategické plánování v podobě Dana, který už bravurně spolu s Ondrou zvládli strategický plán města, nyní se bude plánovat na kraji. Výkopem prvních snah je Brand Inovací, díky kterému se dá prostor 40 inovativním firmám z kraje, aby se prezentovali a zase posunuli o kousek dál. Protože, aby město mohlo dobře fungovat, je důležité, aby jeho obyvatelé měli dobré zázemí, práci a volnočasové vyžití.

4. Program na léto ještě zdaleka nekončí

Vypadá to, že Ostrava vyčerpala své akce až do konce roku, ale opak je pravdou. Nejsme ani v polovině července. Takž po B4L následuje již tradiční Colours of Ostrava, na kterém se letos můžete těšit na nabušený Meltingpot osobnostmi světového měřítka. A pokud budete chtít trochu změnu v náloži hudby, tak určitě zavítejte tam. Hned týden na to bude DOV hostit světovou konferenci TBex. Na 700 bloggerů, vlogerů, influencerů se sjede do Moravskoslezského kraje, aby se tady porozhlédli a naučili se něco o tomto kousku planety. No a pro nás? Nám marketérům a blogerům ukáží, jak to správně pouštět ven přes online. Myslím si, že to bude pecka!

5. Beskydy, jako tichá záchrana

No a když už budete z toho všeho vyčerpaní a budete potřebovat trochu relaxu, nasměřujte se do hor. Moravskoslezký kraj má tu výhodu, že je z každé strany obklopen horami. Ale já, jakožto zarytý Beskydy lover nyní budu lobovat za ně. Jak říká Lukáš Hejlík, je to oblast, kde se nejvíce rozjíždí kvalitní gastro. A má pravdu. Představme si ideální opočinkový den. V 9:30 vyrážíte z Ostravy směr Čeladná. Zde se zastavíte na kávičku do překrásné kavárny Kovárna a užijete si chvilku pod horami. Dále můžete pokračovat na nedalekou Čeladenku na domácí zmrzlinu od kraviček (nic pro všechny mlíko hate lidičky – nic proti, ale jsou prostě věci, kterých se nechceš vzdát, když nemusíš). Z Čeladné je prakticky možnost se dostat na jekékoliv krásné místo v horách pro procházku malou i velkou. No a pokud vám vyhládne, doporučuji kvalitní kuchyni na Penzionu Jurášek nebo v Rekovicích. (O Rekovicích chystám za nedlouho článek). Kolem Rekovic je ideální prostředí pro klidnou poobědovou prochajdu. V Beskydech pak můžete vyrazit třeba do Frenštátu pod Radhoštěm nebo třeba do Rožnova pod Radhoštěm. Samozřejmě, že Beskydy nejsou hory jen o těch pár místech. Ale pro začátek to stačí. A protože jsem Vendelína a chci objevovat Moravskoslezsko nejen pro sebe, ale pro celý svět, máte se na co těšit!

Continue Reading

5 tipů, co určitě nedělat, když letíte do Milána

Prodloužený víkend v Miláně se může zdát jako ideální odpočinek, když si nemůžete dovolit 14 dní na Bali nebo měsíc v Indonésii. Víno, prosseco, pizza, těstoviny, frutti di mare… všechno je fajn, ale i v Miláně, nebo spíše především v Miláně, se můžete nechat dost nepěkně nachytat. Čeho se tedy nejlépe vyvarovat?

1| Nenechte za letenku celou výplatu

Letím do Milána. Hurá, dovolená, výlet, prodloužený víkend. Aneb jak to vypadá, když se Ostravačka dostane mimo Moravskoslezský kraj. Abych celou situaci upřesnila, letím Bergamo-Milano. V tomto případě v tom ovšem vidím samá pozitiva. Dneska se pohodlně dostanete z Prahy (WizzAir) nebo Ostravy (Ryanair) do italského města módy za pár korun. My pořídili v lednu za cca 770 Kč zpáteční letenku přímo z Ostravy ve znamení: Pohodlí především.

Z centra Ostravy to totiž zvádnete na letiště do půl hodiny. A co víc, pokud jste z jiného města a dojíždíte do Ostravy vlakem, nemusíte panicky hledat bus na letiště, protože my v Ostravě máme vlak přímo až na letiště. Jak ostatně hlásá velká reklama Českých drah při příletech: Z oblaků přímo do vlaku :). Letiště je navíc fakt malé, takže se určitě neztratíte a máte spoustu času na nějaké to Prosseco! Příprava musí být, že ano.

Let trvá necelou hodinu a půl a dnes i s nízkonákladovkou poletíte docela solidně. Sice je to hladolet, ale myslím si, že na tyto krátké trasy absolutně v pohodě.

2| Nejezděte Uberem

Jestli je v ČR Uber známka levného cestování, tak v Itálii je tomu přesně na opak. Nikdy bych nevěřila, že uvidím na displeji černé appky svítit víc než 20 €. A věřte tomu nebo ne, z letiště do centra by vás jedna cesta vyšla na necelých 80€ a naše cesta z nádraží na hotel – cca 8 km – 33 €. Takže Uber v Itálii – no way!Ale není třeba zoufat, jelikož přímo z letiště Bergamo jezdí autobus (Autostradale, Orio, aj.) za 5€ do centra Milána na Centrale FS odkud se pohodlně dostanete kamkoliv chcete. Pokud pojedete do Milána na prodloužený víkend stejně jako my, pak se vám vyplatí koupit dlouhodobé jízdenky (1 denní – 4,50 €, 2 denní – 8,25 €) – platí to na celé Miláno v tzv. Urban zone, která je na všech trasách označena červenou čárou.

V Bergamu pak pořídíte jednodenní jízdenku, která platí na veškerou městskou dopravu včetně lanovky a autobus 1 vás zaveze dokonce až na letiště, pořídíte za 5 €. Pokud se v Bergamu budete zdržovat déle, tak třídenní jízdenka pak stojí 7 €.

3| Nenechte se napálit

V Miláně je samozřejmě dost věcí, které stojí za to vidět. Například Duomo nebo kanály ve čtvrti Navigli, kde se konají o víkendech bleší trhy. Co ale v Miláně nechcete, je prodělat kopu peněz na hnusné večeři nebo dostat cejch turisty. Zní to zvláštně, co? Hnusné jídlo v Itálii. Ale i to se může stát, v Miláně obzvlášť. Ještě rozhořčena proto dávám na vědomí: „Dávejte si pozor na naháněče do restaurací!!!“ My je objevili v ulici Via Dogana. Zde jsou 2 restaurace, jedna, s názvem Dogana, ve které jsme byli s holkama před 3 lety je docela fajn. Jídlo super, víno de la casa taky fajn, porce akorát. Ceny přímo úměrné tomu, že jste v centru.

O pár metrů dál ale čeká peklo pekel v podobě Delicious Restaurant. V životě nikdy jsem nebyla takhle naštvaná v restauraci. A taky hlavně na to, že v angličtině toho neuhádám tolik a tak jsme museli poražení zaplatit skoro 50 € a jít stejně hladoví pryč. Proto vám zde dávám tip – než někde sednete, vygooglete si hodnocení restaurace, jsou docela přesná a nevyhodíte tak ranec peněz oknem.

Další věc, co mě na Milánu dosti štvala byl fakt, že se vám tady pořád snaží někdo něco vnutit. A potom to dopadne tak, že nepřejdete „suchou nohou“ kolem Duoma, abyste nedostali cejch turisty v podobě tenkého náramku, za který by prodejce chtěl nejlépe 100€. Tohle naštěstí stálo jenom dvě, ale pokud k tomu přičtu smůlu, kterou nám tyto cejchy přinesly v podobě výše zmíněné restaurace, tak to už taková sranda není. V Miláně musíte být zkrátka ve střehu.

4| Nenakupujte na hlavních ulicích

Pokud tedy nevlastníte zlatou kreditku a procházka po Pasáži Vittoria Emanuela II. je pro vás denní chleba. 🙂 Pro nás, kteří máme módu rádi, ale přijde nám zbytečné nakoupit za 1 000 € jedny kalhoty, doporučuji vyhledat boční uličky, ve kterých se skrývají butiky s italskou módou a vynechat hlavní tepnu. Protože jsem ale tak prozíravá nebyla a ani neměla moc na nakupování čas (Top rada: Do Milána jezděte výhradně s kamarádkami), proletěla jsem jenom hlavní nákupní tepnu vedle Duoma a nakoupila v Bershce a HáEmku. Raději tyto obchody na nějakou dobu v Ostravě vynechám a budu se modlit, abych neprohloupila…

5| Nezdržujte se v Miláně moc dlouho

Než jsme na náš výlet odjeli, potkala jsem pár lidí, kteří vehementně tvrdili: „Kdeže Miláno, ale Bergamo, to stojí za to!“ No, říkala jsem si, co může být na malém městečku tak super oproti Milánu. Chápete, Miláno – město módy. Ale svolila jsem a jednu noc jsme se tedy rozhodli strávit v Bergamu. Ach to byla chyba! Chyba, že ty noci nebyly 2 nebo i 3!!! Abych vám to přiblížila. Miláno je fajn (pokud vám už ovšem všudypřítomní prodejci, frmol, chaos a docela i špína neleze krkem), ale není to město, kde potřebujete strávit 3 dny. Pokud byste se hodně snažili, tak to nejdůležitější sfouknete za den, utřete pot z čela, ale nemůžete si říct, že jste něco podstatného vynechali. Kdybyste ale na svém výletě vynechali Bergamo, to by byla ta největší chyba.

Bergamo má totiž takovou tu pravou italskou atmošku. Tu atmošku, za kterou jsme alespoň my jeli a kterou jsme chtěli zažít. Krásné kamenné stavby, úzké uličky na starém městě a krásný výhled na město z vrcholu San Vigilio. Tohle je to město, kde chcete na prodlouženém víkendu strávit ty 2 noci, ne Miláno.


Závěrem, aby vás tento článek úplně neodradil z vaší cesty, přidávám pár tipů, na super místa, které váš výlet otočí o 180°.

Miláno

  • Duomo – stojí za to vidět a stojí za to vážit cestu nahoru a vidět Miláno jako na dlani
  • Sforza Castle – krásný hrad, jehož středem se dostanete do velkého zeleného parku – Zde doporučuji nakoupit si věci na piknik a udělat si pohodičku. Ten pak končí až u vítězného oblouku.
  • Hlavní nádraží – je historická a krásná budova, která dýchá zvláštní atmosférou. Z hlavního nádraží se dostanete pohodlně vlakem právě do Bergama – cena lístku spolčnosti Transitalia (Transnord) je 5, 50 € a je to zároveň nejpohodlnější způsob dopravy mezi těmito městy.
  • Casa di Riposo per Musicisti – Verdiho dům pro vysloužilé muzikanty. Zde mne přivedl snímek Polibek Tosky, který ve mě zanechal nesmazatelnou stopu a proto jsem tento nádherný dům musela vidět. Nachází se přímo na stanici metra M1 Buonarotti.
  • Navigli – čtvrť, jejíž ulice lemují vodní kanály. V mnoha restauracích zde si dáte v rámci Happy Hours drink a k tomu „all you can eat“ pochutiny v ceně kolo 9 €.

Bergamo

  • Al Centro Cittá – byl náš apartmán, který nám k užívání předal sympatický Enzo. Nachází se v centru dolního města (lower town) asi 800 m od nádraží, 150 m od hlavní nákupní ulice a na lanovku, která vás doveze do horního města (upper town) se dostanete pohodlně autobusem.
  • Upper Town – krásná historická část města s úzkými uličkami, italskými butiky a tou nejlepší pistáciovou zmrzlinou na světě (v gelaterii těsně pod druhou lanovkou na San Vigilio).
  • San Vigilio – nevyšší bod Bergama, stojí zde stejnojmenný hrad, ze kterého je krásný výhled na celé Bergamo. Kousek od stanice lanovky je pak stejnojmenná restaurace (je to asi 15 m od lanovky – ne ta hned vedle), kde všemi deseti doporučuji jít. Uděláte dobře, když si zde dáte rezervaci přímo na terasu, ze které je krásný výhled zase na druhou stranu – na hory a domky v horách. Ceny jsou italský průměr (€€), ale za ten zážitek to rozhodně stojí 🙂
  • Butiky – v Bergamu je jich spousta, těch italských a krásných. Kožené boty za pár korun a módní kousky všude kam se podíváte 🙂


Continue Reading

Gastromágové z celé republiky se sjeli do Ostravy

Garden Food Festival na Moravě není žádnou novinkou. Letos se jeho první díl konal v Ostravě, již tradičně v Dolní oblasti Vítkovice. Do industriálního srdce města se sjely kuchařské špičky z celé republiky. Nechyběli ani lokální výrobci, které můžete často vidět na akcích jako Jeden svět Ostrava nebo Patrioti MSK. Zajímavým zpestřením letošního roku byl pak například vítěž loňské série Master chef nebo držitelé zlatého ocenění The World Hot Sauce Awards za svou BBQ omáčku.

„Po loňském ročníku, kdy v Ostravě i skoro ve všech ostatních městech pršelo, jsme si toto počasí zasloužili. Dnešek je přímo stvořený pro dobrou náladu s výborným jídlem a pitím,“ zhodnotila má kamarádka a gastrokrálovna Jitřenka, jedna z organizátorek festivalu. A měla pravdu. Když jsem dnes ráno vyrážela na festival, bylo pod mrakem. Říkala jsem si, že se zdržíme tak hoďku a určitě nám 20 grešlí bude stačit. No nic, nakonec padlo asi 70 grešlí a my odcházeli z prosluněného DOVu s obrovským „foodporn“ úsměvem.

Na akcích tohoto typu, ať už je to Garden Food, Restaurant Day nebo Ochutnáváme svět, mě nejvíce baví pozorovat nadšené kuchaře, kuchtíky a výrobce všech těch skvělých produktů, kteří to dělaji opravdu s láskou a oddaností ke své práci. Mají skvělou náladu, jsou ochotní, pokorní a rádi se s vámi podělí o svůj příběh. Člověk by si až pomyslel, že to v České „věčně naštvané“ republice není možné. Ale vážení přátelé, časy se mění a tito lidé jsou toho důkazem. A my, kteří tuto dobrou náladu ve všech jejich podobách konzumujeme, jsme šťastni.

Jedna velká škoda je, že člověk není za ten den schopen vyzkoušet všechno. Na to bychom potřebovali nejspíš 10 žaludků a 4 životy. Vybírala jsem si částečně podle kuchařů a restaurací, které znám, ale neměla jsem je šanci je zatím ochutnat a pak taky podle Jitřenčiných tipů, které nikdy nezklamou.

Foto: Roman Vlachynský

Kim(chi)

Tento koncept, jehož autorkou je paní Kim už nějaký ten pátek funguje v Praze. A protože paní Kim už několikrát zavítala na Moravu, konkrétně do našeho oblíbeného Mlýna vodníka Slámy, víme, že i tohle Kim(chi) bude stát za to. Tato restaurace nahradila jinou korejskou ve Frýdku – Místku a brzy se zde máte na co těšit. Paní Kim, která frýdeckou Kim(chi) vložila do rukou budovatele úspěšných projektů, našeho kamaráda Jakuba, určitě vsadila na dobrou kartu. Já jsem navíc ráda, že nejen v Ostravě, ale v celém Moravskoslezském kraji se gastronomie posouvá vpřed, skoro až na druhý konec světa :).

Co jsme ochutnali: Kim(chi) burger, Vepřová žebra, Kachní prso s hráškovým pyré a sušené kalamáry

Foie Gras Filipa Töpfera

Naše první kroky směřovali právě k Filipovi. Konstantin se s Filipem potkal v rámci Karnevalu chutí před 14 dny a básnil o jeho Foie Gras tak, že nám to nedalo a museli jsme ochutnat. Musím přiznat, že náš plán byl pouze ochutnat, ale Filip je tak dobrý obchodník, že jsme nakonec skončili s celým piknikovým plátíčkem a Foie Gras s jablky a cibulkou navíc. Potom, co jsem snědla první sousto, jsem pocítila, jak se u nás říká „Něbo v gembě“. Díky, Filipe!

Co jsme ochutnali: Piknikové plátíčko (rillete, paštika, parfait, prosciutto a kobliha), Foie Gras s jablky a cibulkou.

Foto: Roman Vlachynský

Master Chef Jiří Halamka

Mít na takovém festivalu kámošku, která se fakt vyzná je dost výhoda. Tentokrát jsme Jitřenku s jejími tipy poslechli a zavítali k Jirkovi Halamkovi, který loni vyhrál soutěž Master Chef. Musím přiznat, že je to kousek a ještě k tomu působí strašně skromně. 🙂 I přesto, že se u něj stála obrovská řada na obří hamburgery, my směřovali k lilkům. Jednoduchá věc, kterou, když správně zkombinujete, tak je z toho „něbo v gembě“ číslo 2.

Co jsme ochutnali: Rolované lilky s ricottou s pestem, tomatovou omáčkou a parmezánem.

Degustatio Argentina Catering

Argentinka Vanina a její Degustatio se pro mě stali takovým luxusním symbolem všech ostravských food festivalů, které jsem navštívila. Poprvé jsem se s ní potkala, když jsme v rámci Jednoho světa Ostrava pořádali festival Ochutnáváme svět. Byla to láska na první hlt. Tentokrát podávali už z dálky vonící argentinské hovězí. Stála se zde celofestivalová fronta už od doby, co jsme překročili práh Dolní oblasti. Takové kvalitní a dobře udělané masíčko… (slint).

Co jsme ochutnali: Argentinské hovězí na topince s omáčkou, cibulkou (bohužel si to úplně přesně nepamatuju, můj mozek byl v masovém oparu 🙂 ).

Lobster Olomouc

Po vydařených hodech u Filipa jsem měla potřebu zakončit je něčím lahodným k pití. Lobster z Olomouce uváděl Prosecco na nepřehlédnutelné tabuli v designovém stánku, ideální kombinace. Když jsem ale chvilku čekala na svou skleničku, zahlédla jsem Lobster Nanuk. Představte si bílé Magnum, které před vámi namočí do rozpuštěné čokolády a hned pak do naletých ořechů. Pohled pro bohy. Poté, co jsme však po několikáte obešli areál se už bohužel tento skvost nevlez ani do mého dezertního žaludku :(.

My Chilli

„Dobrý den, my jsme si přišli pro vaši výherní barbecue omáčku“, vychrlila jsem ze sebe nadšením. Jsem přece jenom marketér, tak dokážu ocenit, když někdo obdrží nálepku 1st place. A dokonce, když kluci z Brna dokážou porazit v BBQ i takové mistry, jako Amerika bezesporu má. Kluci gratuluji! Omáčka byl hned večer otestována na chatě a mohu říct, že i někteří odpůrci barbecue se olizovali až za ušima.

Co jsme ochutnali: Barbeque Sauce With Dried Tomatoes

 

Trubička od Svatého kopečka

Sympatický mladý muž stojící u maličkého stánku, ve kterém jsou jen dvě věci. Trubičky a rebarborový koláč. Už jsme s mamkou byly ve fázi, kdy jsme opravdu hledaly sladkou tečku (tedy první tečku za prvním kolem) a taková malá trubička napůl, je přece ideální. Sice jsem po cestě stihla odpozorovat, několik lidí nesoucí krabici plnou trubiček, ale říkala jsem si, že ochutnat bude stačit. Stačilo. Zhruba tak na 5 vteřin než se čerstvá, křehká a na jazyku rozplývající se trubička úplně rozpustila v puse. Chtěla bych vám vyprávět o tom, co jsem zažila, když jsem trubičku jedla, ale ani čeština na tohle nestačí, to musíte prostě ochutnat. Z festivalu jsme ocházeli s dalšimi sedmi trubičkami…

Co jsme ochutnali: Tu nejlepší trubičku na světě!!!

Byl to záhul, co říkáte? Nakonec jsme vydrželi na Garden food festivalu asi 4 hodiny. Mimo dobře zvolené jídlo, jsme také dodržovali pitný režim. Mamka tradičně u piva, ale zato neradiční medovo-ořechové 11° z Pivovárku Morava a já si po dobré sklenici Prosecca dopřála, již tradičně, skvělou limonádu s fialkovým sirupem od Oktaríny. Terka to dělá fakt dobře!

Krátké doporučení: Pokud jste milovníci grilování a letních oddechových aktivit, určitě si dopřejte specialitu v podobě luxusní BBQ omáčky od MyChilli. Abyste měli k čemu ji dát, využijte skvělého masa od Stračeny nebo Bobra a pro osvěžení si namícháte jakýkoliv drink, alko i nealko z široké nabídky sirupů od Oktaríny. Léto letos začalo už v dubnu, tak proč se pořádně nevyzbrojit. 🙂

Continue Reading

Láska na první kousnutí: BistrOpen

Už nějakou dobu se chystám napsat článek o BistrOpenu. No, vlastně se chytám psát článek o více podnicích. Protože od té doby, co jsem začala randit se svým milým, tak dost papkáme, ostatně jak to mezi páry vždycky bývá a rádi si zajedeme za dobrým jídlem. BistrOpen je ale trošičku jiný příběh než ty ostatní.

Protože se tento podnik nachází v lokalitě hornického areálu Landek, kousíček za Ostravou, nemá tam člověk jen tak cestu, že by na něj natrefil. Nicméně, protože jsem teď hodně plánovala svatbu a bavila se o ní s Peťou Koudelou z DOVu, tak ten mě několikrát za sebou doslova vyháněl do BistrOpenu. Věděla jsem, že svatbu chci v DOVu, ale okolnosti mě odvály právě na Landek. Když jsme se s Danem Hladkým, jedním z majitelů bistra potkali a on nás provedl prostorem, kde smrtelníkova noha (zatím) jen tak nevkročí, popisoval jejich záměry a zakončil to větou „V tomhle má prsty pan Pleskot,“ bylo vymalováno. Párty bude v BistrOpenu.

Jídlo. To bylo další obrovské téma, které ovšem odpadlo v momentě, kdy jsme se rozhodli pro BistrOpen. Nicméně, člověk potřebuje ochutnat to, co by se na jeho svatbě mělo servírovat. Přesněji, by měl ochutnat jak se v daném podniku vaří. Tak jsme se do toho pustili. Specialitou BistrOpenu jsou burgery. Já si dala miniburger s hranolkama. A protože byla zima, překvapeně jsme hleděli, když jsme v burgeru našli kyselé zelí. Domácí nakládané zelí. Nebe v hubě. Nekecám. V životě jsem nejedla lepší burger.

Od té doby jsme v bistru byli již několikrát i s velkou partou lidí, kdy nám David Holaň skvěle naservíroval ústřice, dali jsme si výborné víno a speciality z Valentýnského menu. Všechno bylo perfektní a fotky vám napoví jak moc. Jen co je prohlédnete, utřete slinu a vyražte směr Landek. Třeba i na kole! Dobrou chuť.

 

Continue Reading

Ostravskému centru vdechlo život jídlo

Je to tak. Už to není ani to, že by Ostrava a především její centrum nabíralo druhý dech. Dýchá totiž, jak se o víkendu ukázalo, z plných plic. Velmi často se dostanu do situací, kdy poslouchám různé názory na to, jak to vypadá – nebo spíše nevypadá – v centru Ostravy. Pořád ta samá píseň o tom, že třetí největší město v republice je mrtvé. A já se musím ptát: „Kdy jste naposledy byli o víkendu v centru?“ Ono se mnohdy stačí podívat na Facebook nebo jiný online kanál a zjistíte, jaké báječné věci se dají v centru – ANO v centru města zažít.

Už je zase Restaurant Day Ostrava? No jo, čas letí a ty 3 měsíce od minulého RD utekly jako voda. Minulá sobota tak nabídla nejen kopu slunce a pozitivna, ale také – dle mého názoru – jednu z nejlepších akcí v Ostravě. No řekněte sami, na které jiné akci můžete celé dopoledne beztrestně jíst s obhajobou, že to přece při každém přesunu vychodíte? A věřte nebo ne, ale na Restaurat Day pár slušných kilometrů nachodíte (nebo třeba najezdíte na kole, či koloběžce).

Neskutečně jsem zírala, i já, dnes již pravidelný návštěvník RD, že se koná již 9. díl tohoto famózního dne všech domácích kuchtíků. Kde jsem byla těch prvních šest? Nicméně koncept, který Jitřenka spolu se svými RD „mejkry“ zvolila je přímo dokonalý. Nejen, že se každý velmi dobře nají, protože mezi těmi všemi chutěmi musí najít i tu svou, ale především se na této akci dá vyvrátit tradiční věta každého morouse: „V Ostravě není život a není tady ani žádný dobrý podnik.“ A přesně o tom to je. Díky Restaurat Day objevíte i to, co jste si mysleli, že v Ostravě nikdy nemůže vzniknout. A jaký je tedy princip? V celkem dvaceti ostravských kavárnách, bistrech, restauracích a nově i buticích můžete najít improvizované „restaurace“, kde vám jejich majitelé nabídnou to nejlepší ze svého kulinářského reperotáru.

A jak to všech tedy na devátém ročníku probíhalo? Když jsme se ráno probudili do slunečného dne, bylo jasné, že další RD bude kvalitním a pohodovým zážitkem. Protože jsme minule měli precizně připravený plán, kam zajít a strašně nás pak štvalo to, že zkrátka nebylo fyzicky možné zvládnout navštívit všechna místa, řekli jsme si, že to tentokrát necháme na chuti a nebudeme plánovat. Nicméně jsme si ale také řekli, že vyzkoušíme místa, která jsem minule nestihli nebo byla pro tentokrát nová. Z minula bych ještě ráda doporučila Fresh Freaks Bistro – skvělý koncept, krásné prostředí, dobrá káva a příjemní lidé. V něm své umění předvedla EVA, jejiž Snickers kuličky jsou z tradičního seznamu Must have.

Tentokráte jsme ale začínali na druhém konci Ostravy, skoro u Karoliny. Vedle Domu umění jsou totiž otevřeny nové podniky – butik The Bloom a buchtárna (!!! zde bych ráda vyzdvihla geniálnost pojmenování, protože pro mě, milovníka buchet je oproti klasickým kavárnám a cukrárnám absoluntní vítěz) Sladký časy. U The Bloom jsme hned z rána udělali nálet na Oktarína TR, jejiž sirupy jsou naprostou jazykulahodící bombou. Pokud chcete udělat sobě, či třeba svému tatínkovi radost, doporučuji Jasmínový sirup. Prý jej pijou všichni tatínci. A hurá do Atlantiku na snídani.

Pohodovější snídani už jsem dlouho nezažila. V Atlantiku jsme očekávali pochoutky od Pečwork – jelikož nám byla tato „restaurace“ doporučena i minule, ale nestihli jsme, byla to jasná snídaňová volba. Naprosto boží – všechno. Protože je ideální v tomto případě jet stylem „Půl, půl“, můžete si dát se svým parťákem více věcí – napůl. Pistáciový cheesecake, minibrownies, sušenka a burger a o dům dál pak skvělá vajíčková pomazánka! No a pak už jsme si v Atlantiku dali jenom to kafíčko, sedli ven a užívali si tu krásu přeplněné Ostravy při sobotním ránu. Za pár okamžiků se v Atlantiku objevila i Jitřenka, která dala pár svých tipů „Kam vyrazit“.

Pokračujeme tedy dále. Butik Ty Identity, tak znělo fashion doporučení. Proboha, jak jsem mohla žít bez toho butiku. Proč jsem ignorovala, když mi moje mamka asi před měsícem vehementně vyprávěla o super stylovém obchodě v centru Ostravy? Omlouvám se. Vážení, nejen že tam slečna prodává PAPELOTE (kdo nezná, okamžitě googlí), ale taky spoustu stylových věcí od tvůrců z okolí nebo mladých designerů. Mé srdce zaplesalo, ano i toto je v Ostravě realita. My ale pokračujeme dále až do Indie. V nově otevřené kavárně Babylon Café byla k ochutnání tradiční Indická kuchyně v čele s plněnými trouhelníky zvanými Samosa či Butter Chicken s rýží. Mňamka. Nicméně o stůl dále – jednoznačně stůl pro dobrodruhy – se blýskali červí brownies, sarančata v sezamu nebo cvrččí salát. Dali jsme si jedno saranče, ale zde již klasické „půl, půl“ realizováno nebylo.

Po minulém RD jsme měli ale také jasné tipy, na co musíme zajít. No a pokud máte doma Řeka, tak je OMG Greek Food jasným favoritem. S blížícím se polednem přišla totiž chuť na tradiční kuřecí citrónovou polévku a tzatziky. Zamířili jsme tedy do Cooltouru, kde se to lidmi hemžilo tak, že jsme si chvílemi připadali jako někde na zahraničním trhu. Krása, plná Ostrava. Znova potkáváme Jitřenku. „Už jste byli ve Sladkých časech? Moje maminka tam má nejlepší paštiku a tatínek tu nejlepší slivovici!“, hrdě prohlásila a nám bylo jasné, že další kroky povedou zpět na začátek naší tour. Nicméně měla pravdu. Milá paní se zástěrou, na které stálo: „Jitřenčina maminka“ nám nedala ani vteřinu šanci pochybovat o tom, že to opravdu bude ta nejlepší paštika a hned vedle zmíněná slivovice, kterou nám s úsměvem na rtech nabízel zase tatínek. Restaurant Day Ostrava jsme tedy zakončili velmi stylově a chutně. Máme nacpaná břicha, nakoupeny zásoby sirupu a už se nemůžeme dočkat na letní edici této velmi povedené ostravské akce!

Restaurant Day Ostrava můžete podpořit také nákupem batohu nebo tašky – tedy krutopřísných věcí s designem od Kosích sester. Já svůj mám, protože tady RD chci (Obrázek 5).

IMG_1941

Jde se na to!!!

IMG_1963

Oktarína TR – nejvíc nejlepší sirupy

IMG_1936 IMG_1935

Pečwork – sladká i slaná dokonalost

IMG_1961

Restaurant Day Ostrava batoh – podporujeme super akce!

IMG_1938 IMG_1939

Ty Identity – láska na první pohled

IMG_1944

Bez mapy ani ránu!

IMG_1951

Samosa a červíci v Babylon Café

IMG_1957

A pak, že nejsou v centru lidé!

IMG_1962

Završeno kvalitou a uvidíme se zase příště!

Continue Reading