Ano, i tohle je marketing

Marketing a ovlivňování mínění není žádná novinka. Setkáváme se s tím už fakt hodně dlouho, jen se to v různých dobách jmenovalo různě. Pokud ale chcete prodat, musíte principy marketingu využít. Nemusíte samozřejmě prodávat zboží, ale i služby a vaše myšlenky potřebují oporu v marketingu. V dnešní zrychlené době, kdy se staly mnohé marketingové aktivity součástí našich životů, už ani nevnímáme, že jsou všude kolem nás. Staly se pilířem všedních dní. To, jak nebo jakým autem jedeme do práce, to, co ráno snídáme a proč, to, co vlastně děláme za práci i to, jak trávíme svůj volný čas a jaká děláme rozhodnutí. To vše je nějakým způsobem ovlivněno marketingem.

Zní to dost hrůzostrašně, když nad tím přemýšlíme takto. Jak říká profesor Mark Ritson: „Marketing se nemění, ten je pořád stejný, jen ty nástroje jsou jiné.“ A ty nástroje, skrze které jsme ovlivňováni tohle všechno neskutečně zrychlují. Možná i proto to takhle zní. Nicméně princip zůstává stejný. Ať už je to Orwell, komunistická propaganda nebo Facebook, vše je postaveno na stejném základu. Cílem je totiž využít lidské emoce, na základě kterých pravděpodobně „nakoupí“.

Ale ať to nezní jenom takhle negativně, v marketingu je dost pozitivního. Marketingu se totiž utéct nedá, ale je jen na vás, jak se ke spotřebě postavíte. Tuhle myšlenku mi skvěle doplnil Michal Pastier, jeden z nejlepších kreativců v Česku a na Slovensku, který zmínil jednoduchou poučku: Garbage in, garbage out (GIGO). Jednoduše řečeno, když konzumujete sračky, tak z vás ty sračky potom jdou taky ven. V tomhle případě se jedná o informace.  A konkrétně na sociálních sítích… No asi nemusím více rozvádět.

Víte, čemu se říká trefa do černého? Přesně ten pocit jsem měla po tom, když to Michal pojmenoval. A nejen u svého okolí, ale hlavně u sebe. Mám totiž jednoduché srovnání. Představme si jednoduchý příklad: V domácnosti jsou dva lidé. Jeden z nich každý večer scrolluje na Instagramu minimálně půl hodiny a každé ráno tak 20 minut na Facebooku. Přes den je na těhle sítích asi tak 100x a za poslední 4 měsíce přečetl půl knihy. Druhý člověk čte pravidelně tématické knihy k jeho oboru, každý den vede svou firmu kupředu a když jde spát, tak si čte, sleduje videa nebo poslouchá podcasty – opět o úspěšných lidech nebo principech. Kdo z těchto dvou lidí je čítankovým příkladem GIGO?

A co z toho vyplývá? To, jakým způsobem tyhle věci fungují nezměníme, ale můžeme to dělat jinak. Můžeme to dělat tak, aby nás to obohacovalo. Každý máme přece volbu, dokud žijeme v demokracii, můžeme sami rozhodnout o tom, co budeme konzumovat. I díky této Michalově sobotní přednášce jsem si uvědomila, proč jsem chtěla marketing dělat. Protože mě to bavilo, protože mi to dávalo příležitost zhmotnit mé šílené nápady a lidem se to líbilo a byli veselí a šťastní. Uvědomila jsem si, že mě za poslední dobu pohltil úzkostlivý pocit, že pokud nesplním KPI a ten performence fakt nepojede, tak se zbortí svět a zkrachuje firma. Není to tak a já se díky tomu dostávám zpět na začátek. Chci dělat věci hezké, které přináší lidem dobrý pocit a firmám pomáhají tvořit tu správnou přidanou hodnotu pro sebe, své klienty i zaměstnance.

Má cesta už nebude pokračovat výkonnostními metrikami a čísly, ale emocemi. Tak, jak jsem to dělala na začátku a tak, jak si myslím, že je to správné. Nejsem ale extrémista, takže vím, že poměry musí být vyvážené. Nemůžu nechat marketing firmy postavený 100% na emocích, ale umět najít tu cestu a mít skvělé parťáky. Chci ty věci zkrátka dělat jinak a ukazovat, že to jde, jen se nesmíte bát. Takže dělejte co vás baví a konzumujte to, co vás může posunout ve vašem reálném životě vpřed (ne vašeho virtuálního avatara). Jdu to zkusit taky :).

 

 

 

Continue Reading