Ostrava tips: Kde a jak uspokojit chutě

V Ostravě se teď toho děje tak moc, že jsem v podstatě na blog hodila docela dlouhý bobek. Nicméně protože jsou to všechno věci pozitivní, tak mám radost, že je konečně mohu sepsat. Jsou pro všechny, kteří neví co v Ostravě dělat nebo tvrdí, že není co nebo i ty, kteří chtějí a nemohou si vybrat.

#HolkyzMarketingu

Když mi asi před rokem kamarád řekl o téhle skupině, ani jsem netušila jak moc budu „interested in“ během pár měsíců. Protože se mateřská skupina na facebooku rozrostla na hooodně moc členek, začaly se formovat regionální skupiny, tak #OstravskeHolkyzMarketingu nesměly chybět. Teď jsme tady 2 ambasadorky – já a Kristýna, které se snaží trochu kultivovat prostředí marketingu a hlavně bořit mýty, že je to „pražské odvětví“. A co, že to je za skupinu? Ano, složená jen z holek a ideálně takových, které marketing dělají, chtějí dělat nebo nějak potřebují ke své práci. Zahájily jsme pravidelná setkávání, zatím 1x měsíčně. Máme za sebou povídání na téma Marketing a média s redaktorkou ČT Denisou Kotkovou a přednášku Budování brandu na sociálních sítích od Kristýny. Chceme skupinu a hlavně holky v tomhle kraji posouvat vpřed tak, abychom nabraly trochu toho sebevědomí, uměly se ocenit a ten marketing dělaly tak, jak se má.

Přidejte se do skupiny a buďte u toho s námi.

Kultura za všechny prachy

Když se řekne kultura v Ostravě, možná si každý vybaví Banik. No co taky jineho tady v tym černym městě, no ni? Opak je pravdou. Už několik let jsou stále vyprodána představení NDM a už několik let vyhrávají herci a umělci ceny Thálie. Já osobně si nejvíce ujíždím na muzikálu a baletu. Jojo, v Ostravě totiž máme fakt hezké baleťáky a dobré zpěváky :). Pro letošní sezónu doporučuji určitě Kočky a nový balet Vzlety a pády. Nemusíte tedy pochybovat o tom, že se dá v Ostravě kulturně žít. Stačí se jen zastavit a rozhlédnout.

Žiju jídlem a designem

Je to tady, vážení! Už nemusíme chodit do hospod bez nápadu a s ne úplně dobře načepovaným pivem. Během pár let v Ostravě vyroslo obrovské množství podniků, které za to vážně stojí. Pivovarské hospody rostou jako po dešti a jsou zárukou toho, že si dáte dobré pivo (to jejich). Ostravarna, Kozlovna, Radegastovna, Plzeňská tankovna… dnes už pomalu v každém městském obvodu něco. Nicméně centrum města a Poruba stále vedou, co se zajímavých konceptů týče. Spojují design a pochutnáníčko. Tak například. Porubské CoKafe má krásný jednoduchý interiér a ta zahrádka, na které se dá sedět snad ještě teď je k pohledání. Naproti tomu v centru, kde toho vzniká pořád spousta, najdete např. Hogo Fogo, které vás vtáhne do jiného světa, Pet Punk, které je velmi stylový punk. A nakonec nové Bo Bistro Store, které má díky Olív svůj design dotažený do nejmenšího detailu. A navíc v tomto podniku se dělají vernisáže a výstavy a taky zde vzniknul kreativní koutek, kde můžete vyšívat, malovat, psát… no cokoliv, po čem vaše kreativní duše touží.

Foto: Lucie Nohlová

Pánové a dámy, cvičím

Světe div se. Stalo se to! Překonala jsem svou lenost a za pár krátkých chvil jsem se stala opět členem něčeho, co vyžaduje nadměrné úsilí, spoustu pohybu a hektolitry potu. Upsala jsem se ďáb… Rajdě a vrátila se zpět do Colliery Crossfit Ostrava. No a protože pár let lenosti se projevit muselo, začala jsek zlehka. V CCFO mají totiž program On Ramp, kde vás v pohodičce naučí všechny ty cviky, které budete potřebovat, až se do toho obujete naplno. Vřele doporučuji. 5 lekcí a pak už dojdou výmluvy a vy musíte na 100% šlápnout do pedálů (ach to přirovnání, zrovna umírám na „svalovicu“ z kola). Nicméně skvělou věcí, které jsem si stihla všimnout během toho, jak mi pot kapal do očí (přeháním samozřejmě, utírám si to…) bylo, že v tomto gymu nemají sebemenší problém vést i anglicky mluvící členy. No jo jasně, říkáte si, že to je snad normální, ale věřte mi, že v Ostravě až zase tak ne. Mají tady i programy pro hendikepované nebo třeba Crossfit kids pro děti. Takže boží, CCFO pro všechny bez rozdílu a bez výmluv. Jo a Johan je princezna.

 

Foto: Colliery Crosfit Instagram

No takže teď už víte, kde se najíst, napít, zajít za kulturou mysli i těla, osobním i profesním rozvojem. I nadále budu pokračovat v tipech, co kde a jak, protože je toho opravdu mnoho!

 

Continue Reading

Jak byl svět okouzlen Ostravou

Trošku sentimentálně, ale nutně dnes potřebuju sdělit zážitky, které doprovázely závěr července 2018. Protože jsem relativně nedávno zjistila, že Ostrava bude hostit největší světovou konferenci travel bloggerů, vlogerů a markeťáků z celého světa, nemohla jsem si ji přece nechat ujít. Jednak mě zajímalo, proč si pořadatelé vybrali právě Ostravu a taky, co tady ti bloggeři a spol. vlastně budou dělat.

Nedílnou součástí TBex konference je cestování po místě, kde se zrovna pořádá. Nebyla to samozřejmě jenom Ostrava, ale také Praha (jak jinak, že jo…), Český Krumlov, Brno, no a hlavně celý Mravskoslezský kraj. S napětím jsem čelala, teď, dva týdny po TBex, co se ještě dozvím od těch, kteří ještě před odletem ze svých domovských destinací pomalu nevěděli do čeho jdou. A přišlo to. To, co jsem očekávala, to, co jsem si přála číst. Chválu! Salvu slovíček jako awesome, gorgeous, incredible, unbelievable atd. Všechny ty zážitky měli z Ostravy a okolí. Ano, nebyl to New York, nebyly to Filipíny, nebyla to Praha. Byla to Ostrava.

S notnou dávkou pýchy a hrdosti na své město, které jsem i přes všechny jeho mínusy nikdy neopustila, mi teď vrací to, co si každý hrdý Ostravák zaslouží. Pocit, že žije ve městě, které má tu svou slavnou budoucnost ještě před sebou a právě on může být u jeho zrodu. Tímto děkuji nejen těm, kteří o městě v superlativech píší, ale především těm, kteří Ostravu dělají Ostravou. Holky z Ty Identity, kluci z HogoFogo a Bistropenu, zapálení milovníci kávy z CoKafe, Davidovi z LaPeCa, že i on si vybral Ostravu a taky svému muži, který se nebál rozjet svůj životní sen právě tady, i když věděl, že lehké to nebude. Protože v Ostravě to není lehké, v Ostravě je to hlavně dobrodružství, které ale rozhodně není zadarmo. Díky tedy všem, kteří tady zůstávají, podnikají a vytváří obraz nový obraz Ostravy. Města, které už dávno není jen černé.

A co ještě jsem si odnesla z TBex konference? Neuvěřitelný pocit, který mi dodává odvahu přemýšlet o tom, že rčení „Sky is the limit“ je pravda a je jedno, kde zrovna sedíte. Jestli jste milovník hor, pláží nebo industriálu. Můžete z toho místa dělat věci tak, jak si myslíte, že to je správné. Jezděte se však inspirovat do světa, protože jen poznávání nových věcí vám dá možnost dívat se na to své město v trochu jiném měřítku.

Přeji všem, kteří se rozhodli udělat něco pro sebe i pro své město, aby jejich cesta směřovala k vysněnému cíli.

 

Continue Reading

5 způsobů, jak si užít léto v Ostravě

Tento týden byl pro mě týdnem plným nečekaných zážitků. A světe div se, všechny tyto zážitky se odehrávaly v Ostravě nebo okolí. Jen co se Ostrava vymanila z článků, ve kterých čtenáři neviděli nic jíného než hrůzostrašně vypadající smog, který okamžitě dehonestuje město do škatulky „tady žít rozhodně nechci“, začala ožívat. Akce, které se odehrály na jaře už bych ani nespočítala, ale jedno vím určitě. Ostrava se mění, ve všech směrech.

1. Historie Ostravy je černá, o to barevnější může být její budoucnost

Začnu trochu z opačné strany. Není to dlouho, co Česká televize představila film Dukla 61. Film popisuje tragickou událost na dole Dukla v roce 1961, při které zemřelo 108 horníků. S takto jednoduchého popisu by se mohlo zdát, že tento film bude pouze pro obyvatele našeho kraje. Opak se stal pravdou. Ani ne týden po odvysílání obou dílů se začlo o filmu mluvit jako o nejpřínosnějším, nejhodnotnějším a mnoho dalších „nej“ snímků v historii České televize. A tady je ten začátek. Historie, která bude Ostravu a okolí provázet již navždy. Neodmyslitelná provázanost industriální historie, černého uhlí, lidí, kteří si museli dobýt své místo na slunci tvrdou a mnohody životu nebezpečnou prací. Pro některé možná věci, které až moc zavánějí špínou a černotou, ale pro Ostraváky jejich hluboko vrytá historie, na kterou jsou pyšní. Je starou pravdou, že by lidé neměli zapomínat na svou minulost. Minulost, která je formovala a která novým generacím dává možnost se postavit na vlastní nohy. S tímto darem chceme my, generace v nejproduktivnějším věku pracovat a transformovat své město v takové, o kterém budeme ve světě s hrdostí mluvit.

2. Nemluvme o Ostravě jako o městě smogu

Před časem se mi ozval kamarád, úspěšný moderátor, že přijede do Ostravy na festival a potřebuje s nějakými mladými osobnostni kraje udělat rozhovor. Začala jsem tedy sypat jména a nakonec se to povedlo. Včera se natočila mini talkshow s Kubou z BeWooden a s Johanou z TyIdentity. Radost veliká, protože jsou to lidé, kteří dělají svou práci s láskou a ještě k tomu s velkou přidanou hodnotou. A ano, jsou z Ostravska. Ani výroba dřevěných produktů BeWooden, které kolují po celém světě, ani obchod s krásným designem několika desítek českých autorů není z žádného z velkoměst. A to jsou jen střípky z toho, co se začíná rodit. A protože jsem srdcař, budu vždy hledat cesty, jak o Ostravě a kraji hlásat do světa ta pozitiva.

Když mě před časem kontaktoval Alex – student z Frankfurtu nad Mohanem – nevěřícně jsem zírala na monitor. Jestli je to jako vtip nebo spam, že někdo ze světové univerzity ve Frankfurtu píše svou diplomovou práci o Dolní oblasti Vítkovice a chce po mě, abych mu pomohla najít ty vhodné adepty pro rozhovor. Takové věci se musí pomoct co říkáte? Následovalo hledání těch, kteří by k tomu měli co říct. A protože mám to štěstí, že jsem obeznámena s děním v Ostravě docela dost dobře, ať už se jedná o věci běžného života nebo ty politické, dohodila jsem Alexovi pár lidí pro rozhovor. No a aby to nebylo jednoduché, i já vám zanedlouho přinesu rozhovor s Alexem o jeho návštěvě Ostravy. Obeznámení světa se super věcma v Ostravě. Check.

3. Světe, vítej v Ostravě

A ani jsem se pořádně nestačila nadechnout a už se svět do Ostravy nahrnul. Skoro 50 000 návštěvníků v Dolních Vítkovicích tancuje, baví se a žije na hudebním festivalu. Říkáte si, že Colours of Ostrava jsou přece až třetí týden v červenci? Máte pravdu, mluvím o Beats for Love. Je až neuvěřitelné, že jedno místo dokázalo transformovat festlival, který začínal v 6 klubech na Stodolní, v něco tak obrovského. A to, že se to DOVu povede hned 2x, v to už nedoufal nikdo. A ukazuje to o Ostravě jedno. Že všichni, kteří věří, že se i s tak podceňovaného města dá dobýt svět, to opravdu dokáží. A jim za to patří velký dík! Myslíte si, že je to vše? Ani náhodou. Velice mě těší, že jsem se pro tento rok stala aktivním účastníkem transformace regionu. Takže nejen tyto malé zářezy zmiňované výše, ale spousta dalších věcí se začalo dít zároveň. No a protože máme v Ostravě odborníka na strategické plánování v podobě Dana, který už bravurně spolu s Ondrou zvládli strategický plán města, nyní se bude plánovat na kraji. Výkopem prvních snah je Brand Inovací, díky kterému se dá prostor 40 inovativním firmám z kraje, aby se prezentovali a zase posunuli o kousek dál. Protože, aby město mohlo dobře fungovat, je důležité, aby jeho obyvatelé měli dobré zázemí, práci a volnočasové vyžití.

4. Program na léto ještě zdaleka nekončí

Vypadá to, že Ostrava vyčerpala své akce až do konce roku, ale opak je pravdou. Nejsme ani v polovině července. Takž po B4L následuje již tradiční Colours of Ostrava, na kterém se letos můžete těšit na nabušený Meltingpot osobnostmi světového měřítka. A pokud budete chtít trochu změnu v náloži hudby, tak určitě zavítejte tam. Hned týden na to bude DOV hostit světovou konferenci TBex. Na 700 bloggerů, vlogerů, influencerů se sjede do Moravskoslezského kraje, aby se tady porozhlédli a naučili se něco o tomto kousku planety. No a pro nás? Nám marketérům a blogerům ukáží, jak to správně pouštět ven přes online. Myslím si, že to bude pecka!

5. Beskydy, jako tichá záchrana

No a když už budete z toho všeho vyčerpaní a budete potřebovat trochu relaxu, nasměřujte se do hor. Moravskoslezký kraj má tu výhodu, že je z každé strany obklopen horami. Ale já, jakožto zarytý Beskydy lover nyní budu lobovat za ně. Jak říká Lukáš Hejlík, je to oblast, kde se nejvíce rozjíždí kvalitní gastro. A má pravdu. Představme si ideální opočinkový den. V 9:30 vyrážíte z Ostravy směr Čeladná. Zde se zastavíte na kávičku do překrásné kavárny Kovárna a užijete si chvilku pod horami. Dále můžete pokračovat na nedalekou Čeladenku na domácí zmrzlinu od kraviček (nic pro všechny mlíko hate lidičky – nic proti, ale jsou prostě věci, kterých se nechceš vzdát, když nemusíš). Z Čeladné je prakticky možnost se dostat na jekékoliv krásné místo v horách pro procházku malou i velkou. No a pokud vám vyhládne, doporučuji kvalitní kuchyni na Penzionu Jurášek nebo v Rekovicích. (O Rekovicích chystám za nedlouho článek). Kolem Rekovic je ideální prostředí pro klidnou poobědovou prochajdu. V Beskydech pak můžete vyrazit třeba do Frenštátu pod Radhoštěm nebo třeba do Rožnova pod Radhoštěm. Samozřejmě, že Beskydy nejsou hory jen o těch pár místech. Ale pro začátek to stačí. A protože jsem Vendelína a chci objevovat Moravskoslezsko nejen pro sebe, ale pro celý svět, máte se na co těšit!

Continue Reading

Útrapy nevěsty 3: Vybírejte podle sebe

Strašně mě mrzí, že nestíhám psát s takovou frekvencí, jakou bych chtěla. Když jsem dneska zabrouzdala na blog a všimla si data posledního článku, tak se nedá svítit. A píšu. Za poslední měsíc se toho odehrálo docela dost z příprav na svatbu a taky se mě dost kamarádek ptalo na radu či kontakt. Jsem vlastně ráda, tak trošku to byl i cíl tady tohoto seriálu.

  1. Radnice. Tuhle záležitost jsem chtěla odkládat na dobu „Až to bude nezbytně nutné“. Nicméně pak se mi ozvala Míša, která se vdává o 3 měsíce dříve, že jede na matriku, ať jedu s ní. Takže jsem to vzala tzv. při jednom. A světe div se. Všechny moje strachy o tom, že mi nedovolí příjmení tak jak chci, že bude milion problémů atd. se rozplynuly v momentě, kdy paní řekla: „My na ten den máme neplánován CELOradniční zájezd“. Z jejího výrazu ve tváři jsem odhadla, že jsem se musela tvářit jak čerstvě vyoraná myš. Tohle jsem nepochopila. Takže v „moje“ datum jede celá radnice na zájezd. Čekala jsem všechno, ale tohle fakt ne. Takže má rada zní, nevěsty, pokud nemáte tak striktně dané datum jako já, jděte nejdříve na radnici a zjistěte na čem jste.
  2. Květiny – ani na ty není brzo. Nicméně já si nějak pořád nemůžu vybrat. Mám osvěčenou floristku, která ale váže moc klasicky a to asi nechci. Pak je tady šance v podobě Kvítí z lesa nebo Kytky od potoka. Všechno ale strašně z ruky.
  3. Koordinátorka – poslední dobou jsem se setkala se spoustou z nich. Paradoxně ani ne kvůli svatby, ale na různých jiných akcích (asi osud). Já osobně tedy asi jejich služby úplně nevyužiji, nicméně mě velmi oslovily zejména ty, u kterých nenajdete organzu všude a třpytky. A dělají to tak nějak jinak, pinterestově. Doporučuji vám tedy Wedtime a Láskočas.
  4. Fotograf – zde se moc omlouvám, jelikož je to asi jedna z položek, která si žádá být na seznamu mezi prvníma. Tak nějak jsem na to zapoměla. Možná i proto, že to byla opravdu ta jedna z prvních věcí, co jsem udělala. Zde bych mohla dát spoustu tipů, nicméně fotografů, kteří fotí svatby je spousta a myslím si, že si každý musí vybrat podle svého gusta.
  5. Družičky – pomalu jsem začala řešit taky šaty pro družičky. Nebyl to ani záměr, ale jednou jsem tak šla po Kuřím rynku a vidím nový obchod s látkami. Tak jsem tam vešla, dala se s milou paní do řeči a už to bylo. Dostala jsem kontakt na šikovnou švadlenku Janu, kterou jsem shodou okolností dostala doporučenou také od kamarádky. Ostrava je malá. Takže pokud jste z Ostravy a máte cestu do centra, určitě se do šmrncovní.cz stavte.

Continue Reading

Útrapy nevěsty 2: Pomocník na výbornou

Loni se to veselkami jen hemžilo. Byla jsem na 5 svatbách a z toho u 2 k ruce při plánování. Jsem tomu teď docela ráda, protože se ty kontakty, které jsem získala báječně hodí. Nicméně všechno můžete mít pod kontrolou a mít spoustu kontaktů, ale když se skrývají všude možně po diářích a notesech, nakonec propadnete panice. Já jsem si – světe div se – našla systém, který je pro plánování svatby dosti sofistikovaný a jsem na něj patřičně hrdá. A teď se o něj s vámi ráda podělím.

Protože jsem obešla pár knihkupectví a papírnictví a strávila i pár chvil na internetu a nic moc neodpovídalo mé představě o ideálním (a hlavně vkusném a krásném) plánovači, rozhodla jsem se pro tvorbu svépomocí.

Offline složka – místo předvyplněných plánovačů jsem koupila složky formátu A5. Potom jsem vyrazila do papírnictví a na internet a objednala různé vychytávky a dozdobila je k obrazu svému. Tyto složky mají primárně sloužit pro hotové věci, doklady, účtenky atp. Možná tato složka má být také poselstvím pro další generace, jelikož ji plánuji vybavit veškerými postupy, cenami a inspiracemi pro svatbu.

Chytrý program – rozpočet je jedna z nejdůležitějších věcí při plánování svatby. Pokud si neděláte z mincí bazén jako strýček Skrblík, tak přehled o tom, jak nakládáte s financemi na svatbu je dosti podstatný. Já využila program Numbers u sebe na Macu. Je to taková hezčí verze Excelu, která vám nabídne šablonu s narozeninovou oslavou, která se dá lehce transformovat na svatební párty a je tam všechno co potřebujete a lehce doplníte.

Ještě chytřejší aplikace – zažila jsem mnoho a jsem tady u nás v Ostravě zvyklá na všechno. Nicméně svatební téma bylo nové a pekelné rozšíření obzorů. To, co jsou někteří schopni prodávat a nabízet je k neuvěření. Ať už to jsou šaty, dekorace nebo svatební koordinátorky svou činnost, všechno mi vzalo dech. Pochopila jsem, že jsem o dost náročnější než velká cílová skupina nevěst a třpytky, korálky, perličky a podobné nebudou nic pro mě. Sáhla jsem tedy daleko za hranice Ostravy a republiky a zavítala na Pinterest. Využitím různých klíčových slov jsem našla to, co jsem hledala. Proto dámy, pokud jste náročné a chcete svatbu originální bez tradičních kýčů, hurá na Pinterest. Nasbírala jsem spoustu inspirace a dělám si tam ucelenou představu o každém detailu. Je to pohodlné a bez stresu. – Prokrastinujte stylově 🙂

 

Continue Reading

Útrapy nevěsty 1: Času dost

Jak asi správně tušíte podle nadpisu, rozhodla jsem se usnadnit život všem nevěstám světa… No dobře kecám, asi neusnadním život všem, ale minimálně sobě a pár dalším slečnám, pro které je rok 2017 tím, kdy přicupitají k oltáři a při troše štěstí uslyší ANO!

Protože už je to nějaký ten pátek, kdy jsem já řekla to své NE… No jo, když on můj drahý je tak trochu Řek a já jsem sarkastická. Ale všechno bylo pochopeno, takže ano, zasnoubili jsme se a já začla plánovat.

Byl říjen 2016 a já jsem začala prohledávat stránky s šatama, rezervovat místa, vlasy, vizáž… Možná si myslíte, že jsem se asi zbláznila, ale věřte mně, že ne. Byť i já jsem člověk, kterému když tzv. nehoří u zadku, tak nic neřeší, ale tohle je jiné. Když jsem plánovala svatby s kamarádkami, které se vdaly loni, viděla jsem kolik drobností je třeba zařídit a čím dříve si v tom člověk udělá pořádek tím lépe.

Takže milé nevěsty, nevěště hlavu, jestli jste ještě plánovat nezačaly. Zde je pár tipů, co zařídit jako první.

Místo a datum – ať chcete nebo ne, tak je doba, kterou bych klidně nazvala „wedding boom“ a těch atraktivních míst ve vašem okolí (pokud se tedy nechcete vdávat někde mimo) je docela nedostatek. V tomto případě se vám může stát jedna věc jako mi a musíte vymyslet alternativu. Vždycky jsem měla jasno v tom, kdy se chci vdávat. 9.9. je datum, kdy se narodila moje babička a já si jednou řekla: „Jo, tohle je ten den.“ A místo. V mém případě také více než jasné – Dolní oblast Vítkovice. A ejhle. Místo, které jsem chtěla na párty bylo zabráno. Přiznávám, zklamání bylo velké. No nic, obřad v DOV na 100% bude, ale párty je nutno přesunout. Ještě, že je v Ostravě těch industriálů dost :))

Vlasy, líčení – pokud máte svou kadeřnici a nedáte na ni dopustit jako já, tak to je asi první věc, kterou byste měli udělat. A pokud je dobrá, tak se sejdete v daný den i 2. Jako my. Nicméně druhá slečna je má kamarádka, takže se všechno dá vyřešit, abychom obě byly spokojené. 🙂 Ale opravdu si v tomto případě neříkejte, že máte čas.

Prstýnky – možná trochu otázka do pranice, ale řekli jsme si, že čím více věcí vyřešíme postupně, tím méně věci se bude muset řešit na poslední chvíli. Takže taky už máme a jsem spokojená, zbytečně bych lítala jak nudla v bandasce po obchodech a pak bych třeba přebrala.

Hodně štěstí všem nevěstám a postupem času přidám další poznatky 🙂

Continue Reading

Ostrava je naživu

Celý ten rok, když jsem komunikovala v rámci tvorby strategického plánu města s lidmi různého ražení, převážně tedy na facebooku, jsem zjistila, že spousta obyvatel Ostravy má bohužel představu o městě stále podobnou výrokům jako: špinavá, prázdná, nepřátelská, nudná. Je mi z toho docela smutno, že i přes snahy mnohých jiných se najdou lidé, kteří se nebojí bezostyšně tvrdit, že je centrum prázdné a nebo, že v Ostravě nění co dělat. Tento víkend jsem trávila v jednom kole a světe div se, všechno se odehrávalo v Ostravě.

Meat design Ostrava. Ano čtete správně, v Ostravě se udála velká sláva a dokonce dyzajnová. Celé 4 dny jste mohli vidět různé dyzajnéry z celé republiky, kteří vystavovali, prodávali, bavili se a byli přítomní, kde jinde než v Ostravě. Akci samotnou doprovázela spousta worshopů, které jak se později ukázalo, nebyly jenom zábavou pro děti, ale i dospělí si vytvořili krásné kousky do svých vánočních domovů. Samozřejmě, že sebe nepovažuji za tak úplně dospěláka, takže není divu, že jsem během 2 dnů, kdy jsem na Meat Designu byla, vymetla 3 worshopy a jednu přednášku. U té bych se ráda zastavila. Jednalo se o povídání o novém řemeslném inkubátoru, který má vyrůst v Kompresorovně na provoze Hlubina. Wow! Ostrava bude mít svůj vlastní řemeslý inkubátor, ve kterém si může každý z nás vyrobit, co bude chtít. Od kovových věcí, přes dřevo, látky, papír až po tisk na 3D tiskárně. Jsem strašně hrdá na to, že si město tuto prioritu vzalo za svou a Dílna Ostrava (doufám v tento název) již brzy vznikne. Z Meat Designu si tedy odnáším skvělý pocit z toho, že jsem poznala spoustu nových a inspirativních designových vychytávek a také pár věcí, které teď zdobí můj byt.

No a pokud jste se setkali také s tvrzením, že je v Ostravě pusto, tak si myslím, že to bylo jedno z posledních tvrzení tohoto typu. Jednak Ostravě v dnešních dnech nahrává vánoční čas a vy tak můžete v centru na Masarykáči zajít na punč nebo svařák a navíc se přímo v bývalém Domě obuvi, kde sídlila společnost Baťa, nově otevřela Radegastovna, která s kapacitou 150 míst nabízí možnost ochutnat tankové pivo nebo si dát skvělé jídlo. Myslím, že pokud do centra zavítáte v nejbližsích dnech, nebudete zklamaní. Vřele doporučuji nechat návštěvu na večer, kdy je tma a všechno krásně svítí.

meat_design2

meat_design

meat_design4

venec

trhy

 

Continue Reading

Bára z Nikolajky

Už když jsem tento blog zakládala jsem si říkala, že to bude taková směska všeho. Ani o módě, ani o jídle, ani o sportu nebo vaření. Mám tady zkrátka všechno, co mě baví nebo co jsem kdy, kde zažila. Ale víc než o sobě, ráda píšu o zážitcích a různých lidech, kteří dělají fajn věci a ještě k tomu pekelně dobře. Proto je na čase napsat o člověku, který ty věci dělá pekelně dobře, ale ještě to je jedna z mých nejlepších kamarádek. Bára (teď prý) z Nikolajky, ale Ostravačka jako poleno.

Bára je přesně takový ten člověk, u kterého se zastavíte a říkáte si, kde má vlastně limity. Osoba stíhající všechno a ještě u toho zářící. Takhle nějak by se to asi dalo popsat. I když chci psát hlavně o tom, že Bára začala fušovat do designu, tak bych ráda zmínila i další její přednosti. Díky tomu jaká je, si totiž můžete být jistí, že se vám dostane vždy kvalitního zážitku.

Bára je paní učitelka. Taková ta paní učitelka, která chodí s dětmi do galerie, učí je malovat poslepu a věnuje jim spoustu svého času. Podle mě v dnešní době trochu atypická. Doufám, že takových jako ona bude jen přibývat. Další a pro mě nejvíc oblíbenou Bářinou aktivitou je Come and Play. Kapela. Fantastický projekt, který má našlápnuto k velkým věcem. Pokud máte rádi pohodovou hudbou, hudbu s notnou dávkou rytmu a nebo prostě jen britsky laděný pop, příjemný poslech :).

No a poslední, právě se rodící Bářina tvář je Bára z Nikolajky. I když to pro mě bude vždy Ostravačka jak řemen, tak mi přijde tento název super. Pro design, pro její naivní umění, pro její osobní brand. Bára si totiž už dlouhou dobu pohrávala s myšlenkou ilustrací vlastních tašek, triček a různých dalších předmětů. Hodně dlouho to stálo na tom, že malovala do školy, pro diplomku nebo jen tak svým známým. No a protože ty věci jsou fakt super, začala se zvyšovat poptávka a jednou dokonce malovala svatební dar Míši Tomešové nebo pokreslila celé Pidivadlo v Praze. Bára je na začátku své designerské kariéry a věřím, že toho má spoustu před sebou, ale musím zmínit její vlastně jeden z prvních počinů a to je malovaná keramika. Ručně malovaná. Víte, když se nad tím člověk zamyslí, tak je snadné dneska zajít do obchodu, vybrat si hezky potištěný hrnek a být spokojený. Ale podle mě je taky doba, kdy člověk touží po něčem originálním, něčem co ho charakterizuje, něco co definuje přesně to, co má rád. A to Bářina keramika podle mě splňuje. Ať už jste milovníky literatury nebo literárních hrdinů vězte, že si přijdete na své. No jen si to představte. Sedíte v křesle, čtete knihu svého oblíbeného autora, venku prší a v ruce vás hřeje hrnek s čajem, na kterém je sám autor i s jeho nejslavnějším výrokem. Krásný podzim všem! 🙂

market

 

divadlo

vian

taska

Foto: fb.com/baraznikolajky

Continue Reading

Je čas, aby si Češi stanovili cíl

Když Ostrava opět zažívá své nejlepší období – červenec – týden kolem Colours of Ostrava, najde se zde spousta skvělých věcí, které posouvají nejen společenský život, ale především vzdělání a sebereflexi dost kupředu.

Krásným příkladem je letošní Meltingpot. Když pominu to, že má oblíbená Maryčka je nyní dostupná pouze s páskou Meltingpot potažmo Colours (od čtvrtka), tak je tady, na Hlubině, kolem našeho kanclíku velmi živo. Všechny ty přípravy, zvučení a ty stovky lidí sice narušují pracovní morálku, ale budí v člověku pocit, že je v místě, kde to opravdu žije. Ve městě, ve kterém chcou lidi být a chcou si užít všeho, co nabízí. Jsem hrdá Ostravačka, ale teď jsem tak trochu ještě víc 🙂

A jak to my Češi (Ostraváci) máme s hrdostí. Když jsem dneska měla namířeno na přednášku Tajemství lidského mozku na Meltingpotu, stalo se něco, čemu s oblibou říkám osud. Bohužel se pan profesor Vyskočil ze zdravotních důvodů nemohl účastnit přednášky, nicméně měl za sebe určitě adekvátní náhradu. Přestože téma epilepsie je určitě velice zajímavé, bohužel má touha vidět přednášku, která se původně prolínala s tou mou, byla větší, tudíž jsem se přesunula na téma: Vzdělání pro úspěch v byznysu? od Husseina Shobokshiho. Správná volba!

Hussein Shobokshi jakožto honorární konzul České republiky v Saudské Arábii oplýval mnohými zkušenostmi, jak z oblasti vzdělání, byznysu, tak v rozdílnosti kultur a vnímání podnikatelského prostředí. Jeho přednáška byla tak zajímavá, že i přes nutkavou touhu si odskočit jsem vydržela až do konce.

Paradoxem je, že stále častěji slýchám od cizinců spíše než od Čechů samotných jména jako Baťa, Havel nebo Forman. Stále více si tím pádem uvědomuji, jak smutné je, že nedokážeme být dostatečně hrdí na to, jakou máme minulost a čím se jako Češi můžeme prezentovat. A přesně, jako by mi tato slova vzal i samotný Shobokshi z úst. I on skloňoval tato jména. A nejen ta. České firmy, firmy, které mnozí z nás ani neznají nebo je jen letmo zaslechli. Firmy jako je Moser, kteří nejen, že vyvážejí své produkty, ale naučili se se zahraničními trhy žít a pracovat s nimi. Dokáží se adaptovat a ukázat, že si jejich výrobky mohou zamilovat i lidé na různých koncích světa. Tak, jako to uměla firma Baťa.

Možná je to tím, že se mnohdy bojíme riskovat. Shobokshi mluvil právě o tom, že jen lidé, kteří si mohou dopřát ten luxus a přepych udělat chybu, mohou posouvat nejen sami sebe, ale celou společnost dál a vytvářet tak hodnoty, kterými se zapíší do historie. Ne jako jeden z davu, ale jako někdo s velkým významem pro celou společnost.

Zajímavý moment v této debatě byl také, když Hussein Shobokshi zmiňoval potenciál zemí, do kterých by člověk ani nepohlédl při uvažování o byznyse. Třeba Bangladéš, kde vznikl nejpropracovanější bankovní systém za poslední dobu. Nebo Indie, která je největším producentem filmů na světě a vytváří tak přidanou hodnotu pro společnost směrem, který je neméně důležitý než věda a byznys. Umění a kultura. I to jsou prvky, bez kterých se dnešní společnost neobejde.

Můžeme stokrát hledat důvody proč nám něco nejde a vymlouvat se na nepřízeň osudu a špatné geografické podmínky. Věřte ale, že my Češi a ještě k tomu Ostraváci máme nyní skvělou příležitost rozvíjet sebe i své myšlenky hodně nahoru ve městě, které se každým dnem posouvá dál a dál. Nemáme to lehké, ale máme štěstí.

Takže pokud s nadšením vyrážíte na Colours of Ostrava, zastavte se také na diskuzi na Meltingpotu. Je to obohacující.

IMG_2677

Continue Reading

Když člověk začne dělat do módy

Vždycky si vzpomenu na Ďábel nosí Pradu a skvělého Nigela, který popisuje svůj dětský sen o tom, jak bude pracovat v módním průmyslu. I můj sen byl pracovat v módě, tak trochu jsem si vždycky malovala ve škole do sešitu nebo na tabuli vychrtlé postavičky, které na sobě měly ten nejextravagantnější model, který mě zrovna napadl. Popravdě do této chvíle jediný módní počin, který se u mě konal bylo vedení módního blogu. Psal se rok 2008 a tehdy se blogy teprve dostávaly na světlo světa. Bylo to fajn, spolupracovali jsme s několika značkami, dostala jsem se díky tomu na jeden z prvních Fashion Weekendů, udělala rozhovor s Jeremy Scottem atd.. Nicméně jsme s mým tehdejším přítelem měli každý jinou představu o tom, jak blog vést a tak s koncem vztahu skončila i má aktivita.

Od té doby jsem se pokoušela ještě párkrát uvést na světlo světa nějaký ten blog, ale bez domény modniblog.cz už to zkrátka nebylo ono. Tehdy jsem odešla z módního světa úplně, ale nikdy jsem se nevzdala myšlenky, že zase jednou budu pracovat na něčem, co bude vysoce stylové a bude dělat lidi krásné. Roky plynuly a já jsem začala dělat od marketingu, přes projektové řízení až po pořádání eventů snad všechno. Spousta věcí mě bavilo, třeba MISS UNIVERSITY!!! (zase trochu módy), ale pořád to nebylo to pravé. Člověk se v životě setká se spoustou příležitostí a mi se konečně dostala jedna vysoce módní.

Znáte BeWooden? Ne. Tak čtěte. Tato módní značka má hned několik přidaných hodnot. Nejen, že je to krásné a vysoce trendy, ale firmu založili kluci tady od nás z kraje a vyrábí svou produkci ručně. A o co že jde? Dřevěné produkty – motýlky, manžetové knoflíčky, peněženky a spousta dalšího. Vím že si asi řeknete, že je toho dneska spousta a za pár kaček. Ale tady nejde o konzumní záležitost, jde o příběh. Příběh toho, jak parta šikovných lidí tvoří hodnoty skrze produkt, kterým vy sami můžete prezentovat svou osobnost. Každý kus je originál, protože projde rukama zručných lidí tady u nás v Beskydech. Ano, přesně tak, žádná Čína a šmečko za pár korun. Naopak skvělé dřevěné produkty s duší a jedinečnou tváří. Alespoň takto jsem to vždy viděla.

Loni na Vánoce jsem dostala svého prvního dřevěného motýlka BeWooden. Taková nádhera, opravdu. Radovala jsem se jako malé dítě a pokaždé, když si jej na sebe vezmu, tak vím, že prezentuju sebe a svou osobitost. Protože produkce BeWooden čítá spostu kousků, myslím si, že si vybere každý. A z mého nadšení se během letošního roku stalo dvojnásobné. Díky své hyperaktivitě a touze po dalším motýlku jsem nadhodila produkt, který by mohli vyrábět (a samozřejmě by se mi hodil). Díky tomu jsem i možná dnes součástí tak skvělého týmu a mohu stát za zrodem (ne tím materiálním, ale za prezentací) něčeho tak super, jako jsou dřevěné produkty BeWooden. Hned na startu jsem si vyzkoušela ostrou kampaň, kterou můžete zrovna v těchto dnech na jejich stránkách vidět. Jmenuje se Pantone a ano je o barvách letošního roku. A víte co? Je krásná!

1

Foto: BeWooden

Continue Reading