Digisemestr: Co mi dal a vzal?

Uff, tak je to tady, 28. června si můžu říct, že jsem završila jednu docela dlouhou kapitolu pro letošní rok. Dokončila jsem poslední úkol v e-learningu Digisemestru. A pocity? Štěstí. Čiré štěstí. Už dlouho jsem nezažila tak euforický stav z dokončené práce. V marketingu se totiž všechno furt mění, takže jsem v neustálém kolotoči a nic nemá pořádný konec a já tak nemůžu zažít ten pocit, když se objeví koncovka. A teď? Sedím, spokojeně vydechuju a bilancuju.

Co mi digisemestr dal?

Směr. Ani ne tak nový, jako ten, který jsem potřebovala. Dlouhá léta jsem totiž skákala z jednoho rohu do druhého a pořádně jsem nevěděla, co mě v marketingu naplňuje a co chci dělat. Možná podvědomě jsem to cítila, ale s náporem nových věcí jsem to zazdívala a snažila se dohnat to tempo, kterým se tento obor vyvíjí. Mám hodně zkušeností, ale žádné opravdu hluboké na to, abych se svou prací byla spokojená. Tak to alespoň vypadalo ještě donedávna. Potom, co jsem se ukotvila ve Skladonu, který zbožňuju, a šlápla do pedálů (ok Pendolino má jenom ty CeDeRomy) směr Praha – Digisemestr, jsem se každou další sobotou začala ujišťovat v tom, že to, co jsem měla hluboko v sobě, je ten správný směr. A nebudu to natahovat, ale ano, zlomem byla přednáška Marka Ritsona. Byla to přednáška, o které mluví spousta lidí, ale mně doslova změnila život. Pochopila jsem, že má touha dělat věci pořádně, krásně a s trvalou hodnotou, ještě není ve světě performance (porno) marketingu zapomenuta. Naopak, spousta marketéru ji přehlíží, ale její váha je pořád větší než jejího protějšku. A o čem mluvím? O budování, budování trvalých hodnot, které může mít značka, za kterou stojíte. Ať už je to váš osobní brand, brand vašich lokálních produktů, které děláte s láskou nebo brand firmy s obrovským globálním potenciálem, je jen na vás, jak se postavíte k výzvě, která chce čas, peníze a spoustu úsilí. Protože, díky Marku, vím, že to má obrovský smysl.

A suma sumárum mi Digisemestr dal možnost:

  • Vystoupit z komfortní zóny
  • Přestat přemýšlet ve své malé bublince
  • Naslouchat velkým profesionálům (pro mě jednoznačně Mark Ritson a Michal Pastier)
  • Postavit se na vlastní nohy
  • Vrátit se na „pódia“ a sdílet know-how
  • Vzácné a přátelské kontakty

Co mi Digisemestr vzal?

Všechno, co získáte je vykoupeno trochou nepohodlí. Mé nepohodlí mě v této chvíli ale opravdu hodně posunulo. I když jsem přišla o 13 víkendů v Ostravě, získala jsem možnost potkat se s přáteli v Praze. Díky tomu jsem také přišla o pár hodin spánku, které si o víkendu každý zaslouží. Ztratila jsem také spoustu volného času, času na psaní blogu, venčení Severuse a věnování se dalším příjemným aktivitám. Nic z toho mi ale nevezme pocit, že tohle byl ten nejlepší dárek, který jsem od Skladonu mohla dostat. Protože to, jaký vliv na mě měl Digisemestr, se teprve ještě ukáže. Je to totiž práce dlouhodobá, stejně jako jakékoliv jiné budování.

Chci tímto poděkovat Jindrovi za to, že tento projekt je. Že se vyvíjí, že je nabouchaný odborníky, kteří sdílejí know-how v takovém rozsahu. Že si celý tým našel čas, aby se nám všem věnoval. A že je tento projekt dělán po americku – s nadšením, kvalitními výstupy, překvapeními, která vás vystřelí z trenek a obrovskou přidanou hodnotou. Chci poděkovat taky Skladonu, že mě vyslal na tuhle misi a Tomovi za to, že to se mnou těch 13 sobot přežil a vypil několik litrů vína! 🙂 Věřím, že budu mít v budoucnu šanci i já sdílet své zkušenosti a znalosti s dalšími studenty Digisemestru, kterých přeju tomuto projektu čím dál tím víc.

Zdroj fotky: Archiv Digisemestru

Mohlo by vás zajímat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *